Hod Beránka – Úterý 7.4.

by Petr Dadak, 6.4.2020

Úterý 7.4.2020

Matouš 21:12 (EP)   Ježíš vešel do chrámu a vyhnal prodavače a kupující v nádvoří, zpřevracel stoly směnárníků i stánky prodavačů holubů;  13 řekl jim: "Je psáno: `Můj dům bude zván domem modlitby´, ale vy z něho děláte doupě lupičů." 14 I přistoupili k němu v chrámě slepí a chromí a on je uzdravil.

Už ta první věta zní jaksi divně, skoro jako tisková chyba. Kdyby tam bylo napsáno, že Ježíš vešel do nákupního centra nebo na tržiště, tak bychom se těm obchodníkům, směnárníkům a prodavačům holubů (a ovcí a dobytka, jak píše Jan 2:13-17) nedivili.

Ono vlastně všechno dávalo jakýsi smysl: velikonoční poutníci přicházející zdaleka si museli někde koupit obětní zvířata a výroční chrámová daň se musela platit v místní měně. A zajistit všechny tyto transakce pro davy svátečních poutníků se nejspíš ukázalo "nejpraktičtější" přímo na místě, ve vnějším nádvoří pohanů. A tak asi docela "přirozeným vývojem věcí" se příchozím naskytl pohled, z jehož slovního popisu bychom možná spíš hádali to doupě lupičů než chrám Hospodinův, dům modlitby.

Ani se nedivíme Ježíšovu radikálnímu zásahu. Tím méně, že šlo o Syna Božího.

U biblických textů a příběhů jsme zvyklí přemýšlet, co nám říkají do naší aktuální situace; hledáme analogie a poučení. Leccos závažného nás asi u toho zkomercialisovaného chrámu napadne, jako nejzávažnější mi ale vyvstává připomínka z první epištoly Korintským:

1 Kor 6:19 (EP)  Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? Nepatříte sami sobě!

Asi není potřeba psát víc, máme o čem přemýšlet.

Zpět