Skip to content

Dopis kazatele č. 5

Milí bratři a sestry!

Jsme již ve velikonočním týdnu. Máme za sebou Květnou neděli, před námi je čtvrtek a pak zvláště Velký pátek a neděle Vzkříšení. Bývá toho více a dalo by se slavit více významných prvků Velikonoc, ale to zůstává na vás. Přeci jen bych ještě připomněl Zelený čtvrtek, kdy jsme si i my v našem sboru čítávali pašijní texty a připravovali se na ty nejdůležitější události křesťanského života. V těch předcházejících letech jsme prošli všemi třemi synoptiky Matoušem, Markem a Lukášem. Nyní bylo na řadě Janovo evangelium. Není ale důvod, abychom o něj přišli. Můžeme si ho přečíst přece doma, v lese nebo u rybníka a rozjímat, modlit se či zpívat podle svého nebo rodinného zaměření. Pašijní příběh, jak říkáme části, která popisuje ty poslední dny Ježíšova pozemského života, ten u Jana začíná 13. kapitolou. Zde můžeme začít a dočíst až do vzkříšení. Vzkříšení se sice nečítává, ale já bych ho přesto nevynechal a klidně bych došel až na konec celého evangelia. Pokud se chcete inspirovat tradičním členěním tohoto textu, tak je zde rozdělení například do těchto úseků – evangelium podle Jana:

13, 1 – 20;  13, 21 – 28

15, 12 – 16, 1; 16, 12 – 24

17, 1 – 26

18, 1 – 19, 30

19, 31 – 42

A já bych ještě přidal alespoň 20, 1 – 31

Pro tento týden připravujeme bohoslužbu na Velký pátek a samozřejmě v neděli (opět naleznete na webových stránkách sboru), kdy si připomeneme, že náš Pán Ježíš Kristus je živý. Tak ať tahle skutečnost nás provází a povzbuzuje nejen o těchto zvláštních Velikonocích, ale v celém následném období.

Přeji Vám všem požehnané prožití nejdůležitějších křesťanských svátků.

Pavel Benák