^ Genesis
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 |29| 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50
Gn 29,1 Tedy Jákob vstav, odšel do země východní.
Gn 29,2 A pohleděv, uzřel studnici v poli a tři stáda ovcí, ana se složila při ní; nebo z té studnice napájeli stáda; a kámen veliký [byl] navrchu studnice.
Gn 29,3 Shánívána pak tam bývala všecka stáda, a [teprv] odvalovali kámen ten od vrchu té studnice, a napájeli dobytky; potom zas přivalovali kámen na vrch studnice, na místo jeho.
Gn 29,4 Tedy řekl jim Jákob: Bratří moji, odkud jste? Kteřížto odpověděli: Jsme z Cháran.
Gn 29,5 I řekl jim: Znáte-li Lábana, syna Náchorova? A oni řekli: Známe.
Gn 29,6 I dí [opět] k nim: Dobře-li se má? Odpověděli: Dobře, a aj, Ráchel dcera jeho [tamto] jde s dobytkem.
Gn 29,7 Tedy řekl: Však ještě daleko do večera, aniž ještě čas, aby dobytek byl sehnán; napojte stáda, a jděte, paste.
Gn 29,8 A oni odpověděli: Nemůžeme, než až se všecka stáda seženou, a odvalen bude kámen od svrchku studnice, abychom napojili ovce.
Gn 29,9 Když on ještě mluvil s nimi, přišla k tomu Ráchel s stádem otce svého; neb ona pásla stádo.
Gn 29,10 Tedy Jákob uzřev Ráchel, dceru Lábana ujce svého, a stádo jeho, přistoupil a odvalil ten kámen od vrchu studnice, a napojil stádo Lábana ujce svého.
Gn 29,11 A políbil Jákob Ráchel, a povýšiv hlasu svého, plakal.
Gn 29,12 Oznámil jí pak byl Jákob, že jest bratr otce jejího, a že jest syn Rebeky; a ona přiběhši, oznámila [to] otci svému.
Gn 29,13 I stalo se, když Lában uslyšel pověst o Jákobovi, synu sestry své, že vyběhl proti němu, a objav ho, políbil, a uvedl do domu svého; on pak vypravoval Lábanovi o všech těch věcech.
Gn 29,14 Jemužto odpověděl Lában: Jistě kost má a tělo mé jsi. I zůstal s ním přes celý měsíc.
Gn 29,15 Tedy řekl Lában Jákobovi: Zdali proto, že jsi bratr můj, darmo mi sloužiti budeš? Pověz mi, jaká [má býti] mzda tvá?
Gn 29,16 (Měl pak Lában dvě dcery; jméno starší Lía, a jméno mladší Ráchel.
Gn 29,17 Než Lía měla oči mdlé, ale Ráchel byla pěkné postavy a krásné tváři.
Gn 29,18 I miloval Jákob Ráchel.) Řekl tedy: Buduť sloužiti sedm let za Ráchel, dceru tvou mladší.
Gn 29,19 Odpověděl Lában: Lépeť jest, abych ji tobě dal, nežli bych ji dal muži jinému; zůstaniž se mnou.
Gn 29,20 Takž Jákob sloužil za Ráchel sedm let; a bylo před očima jeho jako něco málo dnů, proto že laskav byl na ni.
Gn 29,21 Potom řekl Jákob k Lábanovi: Dejž [mi] ženu mou; nebo vyplněni jsou dnové moji, abych všel k ní.
Gn 29,22 Tedy sezval Lában všecky muže místa toho, a učinil hody.
Gn 29,23 U večer pak vzav Líu, dceru svou, uvedl ji k němu; a [on] všel k ní.
Gn 29,24 Dal také Lában Zelfu děvku svou Líe, dceři své, za služebnici.
Gn 29,25 A když bylo ráno, poznal, že jest Lía. I řekl k Lábanovi: Což jsi mi to učinil? Zdaliž jsem za Ráchel nesloužil u tebe? Pročežs mne tedy oklamal?
Gn 29,26 Odpověděl Lában: Nebývá toho v kraji našem, aby vdávána byla mladší dříve, nežprvorozená.
Gn 29,27 Vyplň týden této; dámeť potom i tuto za službu, kterouž sloužiti budeš u mne ještě sedm let jiných.
Gn 29,28 I udělal tak Jákob, a vyplnil týden její. Potom dal mu Ráchel dceru svou za manželku.
Gn 29,29 Dal také Lában Ráchel, dceři své, Bálu, děvku svou za služebnici.
Gn 29,30 Tedy všel také k Ráchel, a miloval jivíce než Líu; i sloužil u něho ještě sedm letjiných.
Gn 29,31 Vida pak Hospodin, že Lía nemá lásky, otevřel život její; a Ráchel [nechal] neplodné.
Gn 29,32 Tedy počala Lía a porodila syna, a nazvala jméno jeho Ruben; nebo řekla: Jistě viděl Hospodin trápení mé; jižť nyní milovati mne bude muž můj.
Gn 29,33 I počala opět a porodila syna, a řekla: Jistě uslyšel Hospodin, že jsem v nenávisti, protož dal mi i tohoto. A nazvala jméno jeho Simeon.
Gn 29,34 A opět počala a porodila syna, a řekla: Již nyní připojí se ke mně muž můj, nebo jsem mu porodila tři syny. Z té příčiny nazváno jest jméno jeho Léví.
Gn 29,35 I počala ještě a porodila syna, a řekla: Již nyní chváliti budu Hospodina. Pročež nazvala jméno jeho Juda; i přestala roditi.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz