^ Matouš
1 2 3 4 5 6 7 8 |9| 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28
Mt 9,1 A vstoupiv na lodí, přeplavil se, a přišel do města svého.
Mt 9,2 A aj, přinesli mu šlakem poraženého, ležícího na loži. A viděv Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Doufej, synu, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji.
Mt 9,3 A aj, někteří z zákonníků řekli sami v sobě: Tento se rouhá.
Mt 9,4 A viděv Ježíš myšlení jejich, řekl: Proč vy myslíte zlé věci v srdcích svých?
Mt 9,5 Nebo co jest snáze říci: Odpuštěniť jsou tobě hříchové, čili říci: Vstaň a choď?
Mt 9,6 Ale abyste věděli, žeť má moc Syn člověka na zemi odpouštěti hříchy, tehdy dí šlakem poraženému: Vstana, vezmi na sebe lože své, a jdi do domu svého.
Mt 9,7 Tedy vstav, odšel do domu svého.
Mt 9,8 A vidouce to zástupové, divili se a velebili Boha, kterýž dal takovou moc lidem.
Mt 9,9 A jda odtud Ježíš, uzřel člověka sedícího na cle, jménem Matouše. I dí mu: Poď za mnou. I vstav, šel za ním.
Mt 9,10 Stalo se pak, když seděl Ježíš za stolem v domě, a aj, mnozí celní a hříšníci přišedše, stolili s Ježíšem a s učedlníky jeho.
Mt 9,11 A vidouce to farizeové, řekli učedlníkům jeho: Proč s celnými a hříšníky jí mistr váš?
Mt 9,12 Ježíš pak uslyšev to, řekl jim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní.
Mt 9,13 Jdouce pak, učte se, co jest to: Milosrdenství chci a ne oběti. Nebo nepřišel jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.
Mt 9,14 Tehdy přistoupili k němu učedlníci Janovi, řkouce: Proč my a farizeové postíme se často, učedlníci pak tvoji se nepostí?
Mt 9,15 I řekl jim Ježíš: Zdaliž mohou synové ženichovi rmoutiti se, dokudž s nimi jestženich? Ale přijdou dnové, když bude od nich odjat ženich, a tehdyť se budou postiti.
Mt 9,16 Žádný zajisté nepřišívá záplaty sukna nového k rouchu vetchému; nebo ta záplata jeho odtrhla by [díl] od roucha, a větší by díra byla.
Mt 9,17 Aniž lejí vína nového do nádob starých; sic jinak rozpuknou se sudové, a víno se vyleje, a sudové se zkazí. Ale víno nové lejí do nových nádob, a bývá obé zachováno.
Mt 9,18 A když on to k nim mluvil, aj, kníže přistoupivši, klanělo se jemu, řkuc: Dcera má nyní umřela. Ale poď, vlož na ni ruku svou, a budeť živa.
Mt 9,19 A vstav Ježíš, šel za ním, i učedlníci jeho.
Mt 9,20 (A aj žena, kteráž nemocí svou trápena byla ode dvanácti let, přistoupivši po zadu, dotkla se podolka roucha jeho.
Mt 9,21 Nebo řekla sama v sobě: Dotknu-li se jen toliko roucha jeho, uzdravena budu.
Mt 9,22 Ježíš pak obrátiv se, a uzřev ji, řekl: Doufej, dcero, víra tvá tě uzdravila. I ozdravěla ta žena té chvíle.)
Mt 9,23 Přišed pak Ježíš do domu knížete, a uzřev trubače i zástup hlučící,
Mt 9,24 Řekl jim: Odejdětež; nebo neumřela děvečka, ale spí. I posmívali se jemu.
Mt 9,25 A když byl vyhnán zástup, všed tam, ujal ji za ruku její. I vstala ta děvečka.
Mt 9,26 A roznesla se pověst ta po vší té zemi.
Mt 9,27 A když šel odtud Ježíš, šli za ním dva slepí, volajíce a řkouce: Smiluj se nad námi, Synu Davidův.
Mt 9,28 A když všel do domu, přistoupili k němu ti slepí. I dí jim Ježíš: Věříte-li, že to mohu učiniti? Řekli jemu: Ovšem, Pane.
Mt 9,29 Tedy dotekl se očí jejich, řka: Podlé víry vaší staň se vám.
Mt 9,30 I otevříny jsou oči jejich. Zapověděl jim pak tuze Ježíš, řka: Viztež, ať nižádný nezví.
Mt 9,31 Ale oni vyšedše, rozhlásali jej po vší té zemi.
Mt 9,32 A když oni vycházeli, aj, přivedli mu člověka němého, majícího ďábelství.
Mt 9,33 A když vyvrženo bylo ďábelství, mluvil němý. I divili se zástupové, řkouce: Že nikdy nic nebylo vídáno takového v Izraeli.
Mt 9,34 Farizeové pak pravili: Mocí knížete ďábelského vymítá ďábly.
Mt 9,35 I obcházel Ježíš všecka města i městečka, uče v školách jejich a káže evangelium království, a uzdravuje všelikou nemoc i všeliký neduh v lidu.
Mt 9,36 A když hleděl na zástupy, slitovalo se mu jich, že byli opuštěni a rozptýleni jako ovce, nemajíce pastýře.
Mt 9,37 Tehdy řekl učedlníkům svým: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo.
Mt 9,38 Protož proste Pána žně, ať vypudí dělníky na žeň svou.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz