^ Přísloví
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 |26| 27 28 29 30 31
Př 26,1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
Př 26,2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
Př 26,3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
Př 26,4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
Př 26,5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
Př 26,6 [Jako by] nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
Př 26,7 [Jakož] nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
Př 26,8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
Př 26,9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, [jest] přísloví v ústech bláznů.
Př 26,10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
Př 26,11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, [tak] blázen opětuje bláznovství své.
Př 26,12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
Př 26,13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
Př 26,14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
Př 26,15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
Př 26,16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
Př 26,17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
Př 26,18 [Jako] nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
Př 26,19 Tak [jest] každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
Př 26,20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
Př 26,21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
Př 26,22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Př 26,23 Stříbrná trůska roztažená po střepě [jsou] rtové protivní a srdce zlé.
Př 26,24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
Př 26,25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
Př 26,26 Přikrývána bývá nenávist chytře, [ale] zlost její zjevena bývá v shromáždění.
Př 26,27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
Př 26,28 [Člověk] jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz