Obecenství s Bohem a s ostatními křesťany – Jan 15,4-5. Pomůcka: větvička z ovocného stromu. Ukažte větvičku a zeptejte se, jestli větvička může vykvést. Zeptejte se, jestli větvička může vydat ovoce. Proč na větvičce nemůže vyrůst jablko? Není na kmenu.
A to samé je s tebou, pokud jsi uvěřil v Pána Ježíše, můžeš jen rozkvést - jsou ti odpuštěny hříchy, občas si na Boha vzpomeneš, pomodlíš se, přečteš si verš, ale pak uschneš jako větvička. Mnozí lidé si myslí, že si na víru vystačí sami. Ale není to pravda.
Naladěný na stejný tón - Žalm 37,2 / Jeremiáš 29,12-1. Kdesi v horách měl jeden ovčák housle. Rád by si na ně zahrál, ale nemohl. Víte proč? Byly celé rozladěné. Nevěděl, podle čeho je má naladit. Co byste mu poradili? A protože měl staré rádio a v určitou dobu hrály písničky na přání, vzal kousek papíru a napsal do rozhlasové stanice, jestli by mu v určitý den a hodinu nezahráli tón A. Ten den si ovčák naladil stanici, vzal si housle a čekal, jestli se mu ozve tón A, o který si napsal. A opravdu, z rádia se ozval tón A.
Na stránkách Awany jsou k dispozici záznamy z konference o vztazích, která proběhla v roce 2010. Hlavním řečníkem byl Pavel Raus. Ke stažení na stránkách Awany.
Úvod
Kdo z vás, bratři a sestry, je tady jako ta černá ovce?
Dagmar Danelová vyštudovala špeciálnu pedagogiku. Po ukončení vysokej školy pracovala
v ústave sociálnej starostlivosti. S manželom Ewaldom majú tri deti.
Po ich narodení zostala v domácnosti.
Je to stará, otrepaná fráza, ktorú sa takmer aj bojím napísať: Deti sú naša budúcnosť. Škoda, že sa hĺbka tejto pravdy stala frázou. A možno aj tá upadá do zabudnutia. Lebo deti sú našou budúcnosťou. Dnešné deti budú viesť štáty, ničiť alebo zachraňovať životné prostredie, budú mierotvorcami i vyhlasovateľmi vojen. Ale zväčša obyčajní ľudia. Dobrí i zlí. Nejakí i nijakí. Jedni budú niesť štafetu zvesti o večnom živote, iní na odkaz jedinej životodárnej smrti zabudnú. Tak ako sme my boli deti a prijímali sme vo väčšej či menšej miere vedenie starších, tak aj naše deti...