Církev bratrská v Horní Krupé je otevřeným společenstvím, do kterého může kdokoliv přijít a společně s námi hledat cestu. Rádi vás uvidíme! Děláme první krok a přiblížíme se vám - podívejte se...
Duchovní práce v Horní Krupé se datuje od počátku našeho století. Asi 55 let se konala shromáždění v rodině u Beranů. Z počátku tuto práci vedl František Beran. Shromáždění bývala dvakrát za neděli, někdy za účasti bratří kazatelů: Adlofa, Kotouče, Cvrčka, Dostála, Havránka, Mikuleckého a Štiftera. Vánoční slavnosti se někdy pro nedostatek místa konaly v truhlářské dílně u Jindrů. Když se při takové slavnosti objevil br. Koukol z Kutné Hory, měly velkou radost děti, protože je obdaroval čokoládou z vlastní továrny. Děti se scházely k nedělním besídkám po rodinách. Bez požehnané práce našich dědů, babiček a rodičů, jejich věrného modlitebného a příkladného života, bychom u nás neměli nynější sborové obecenství.
V poválečných letech se uvažovalo o přestavbě truhlářské dílny u Jindrů na shromažďovací místnost, protože scházení se v rodině začínalo být nevyhovující. Ale tento záměr nebyl uskutečněn. V prosinci 1959 byla podána žádost o adaptaci kolny u Beranů na shromažďovací místnost. Tato žádost byla na MNV zamítnuta s odkazem, že se můžeme shromažďovat ve sborovém domě Českobratrské církve evangelické. Tam jsme se scházeli po dobu 22 let. Postupem času se jevila stále větší potřeba mít svoji shromažďovací místnost. Bylo vyhlédnuto několik míst pro stavbu modlitebny, ale ze všeho sešlo. Až v roce 1979 navrhl br. kaz. Jan Urban přestavbu kolny u Beranů na rodinný dům s místností pro shromáždění. Po mnohých úvahách bylo přistoupeno na tento návrh. Br. Kučera z Brna vypracoval projekt a nastala dlouhá etapa vyřizování stavebního povolení na KNV, ONV, KSČ, MNV se současnou přípravou a svážením stavebního materiálu, s vírou, že budeme moci stavět. Asi po roce jednání jako by se nad naším úsilím stáhla mračna. Nadřízenými úřady nám bylo sděleno, že nemůžeme uskutečnit stavbu ani jako rodinný dům, ani nájemní dům, ani jako sdruženou akci soukromník a církev. V té době jsme měli již zakoupený materiál asi za 300 000 Kčs. Toto vše nás vedlo k většímu modlitebnímu spojení. Povzbuzovala nás i píseň mládeže, (která se v té době scházela v počtu asi 25) „Mám mocného velkého Krále“. To, co jsme se obávali vyslovit, nám skrze úřady Pán Bůh připravil. Dostali jsme povolení stavět sborový dům, jako akci Církve bratrské. Při této stavbě se velmi dobře projevila spolupráce havlíčkobrodských, chotěbořských a krupských, jejíž počátek byl vlastně již při společných dovolených na Touškově chalupě a Rybništi. Velmi jsme přivítali i pomoc z Krasoňova. Bez této spolupráce bychom modlitebnu po roční stavbě neotvírali. V období příprav i stavby nám Božím slovem sloužil a naše společenství vedl br. kaz. Toušek z Kutné Hory. Bylo to velmi pěkné období vzájemné spolupráce mezi dospělými, mládeží i dětmi, kterému Pán Bůh žehnal.
A tak jsme mohli 27. června 1982 s Boží pomocí otvírat novou modlitebnu. Splnila se dávná tužba – mít vlastní stánek. Se započetím shromažďování v nové budově pro nás začala i nová práce na poli duchovním. Radost se projevila i v plné účasti na všech shromážděních. V druhé polovině roku 1982 přišel do kutnohorského sboru br. kaz. Pavel Černý, který sloužil i v naší stanici. Zvláště jsme si cenili jeho práci v mládeži a dorostu. Každý měsíc se účastnil jejích schůzek. Při jeho službách naše mládež mnohokrát posloužila zpěvem a svědectvím u nás i v jiných sborech. V této době jsme prožívali hojnost Božího požehnání. Za poslední období 7 let jsme mohli u nás přijmout návštěvy z mnoha naších sborů i četné zahraniční hosty. Jejich služba byla pro nás vždy velkým povzbuzením a rádi jsme je přijímali. Na žádost Rady CB byl pro Kutnou Horu povolen druhý kazatel, a to pro oblast „Vysočinu“. V srpnu 1988 přišel sloužit do Horní Krupé br. kaz. Jaroslav Polanský, který se uvolil prožívat svá důchodová léta v aktivní službě. Ceníme si jeho práci nejen ve službě slovem Božím, ale i jeho velkého působení v pastorační práci, kterou koná se svou manželkou.
Celé poslední desetileté období, ve kterém nám Pán Bůh velice požehnal, spatřujeme jako dobu minulosti a příprav k ustavení sboru v naší oblasti. Na požádání Rady CB povolily státní úřady ustavení sboru v Horní Krupé k 1. srpnu 1989 se stanicemi Havlíčkův Brod, Krasoňov a Chotěboř.
Posvěcující shromáždění vděčnosti konané k této příležitosti se uskutečnilo v naší modlitebně v Horní Krupé dne 3. září 1989. Při dopoledním shromáždění nám posloužil Božím slovem předseda Rady CB br. kaz. Jaroslav Kubový na text Žalmu 118,28-29. Během tohoto shromáždění jsme mohli slyšet celou řadu písní – od dětí, mládeže, pěveckého sboru i od hosta br. Josefa Fajtra. Odpoledne opět sloužil br. kaz. Kubový, ale i br. Jan Urban a vyslechli jsme také pozdravy zástupců sousedních sborů a církví i jiných hostů. Při tomto slavnostním shromáždění složili členové nově zvoleného staršovstva slib. Sami jsme si připomněli verš 2 Kor. 9,8: „Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti“. Zároveň jsme si uvědomili, že nám Bůh dal víc, než jsme očekávali: l. vlastní modlitebnu, 2. vlastního kazatele, 3. osamostatnění sboru. Též jsme si připomněli slova Žalmu 126: „Ti kteříž se slzami rozsívali, s prozpěvováním žíti budou. Sem i tam chodící lid s pláčem rozsívá drahé símě, ale potom přijda, s plesáním snášeti bude snopy své.“ Je potřeba, abychom si uvědomili, že s ustavením sboru práce nekončí, ale mnohem více práce nastává.
Mladší generaci chceme předat poselství slovy Žalmu 78,3-4 a 7. verš: „Co jsme slýchali a poznali, a co nám otcové naši vypravovali, ne zatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil. Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázání jeho“.
Josef Beran st.
V roce 2007 jsme si připomínali 25. výročí otevření naší modlitebny. Stránky tomu věnované jsou zde.
Počátky církve spadají do let 1860-80. V oblasti východočeského města Náchoda vzniklo nejprve lidové probuzení. V r. 1868 vedlo k založení sboru první Svobodné evangelické církve české. V roce 1880 přibyl v Praze sbor Svobodné církve reformované, který byl ovocem působení amerických misionářů z Bostonu. Obě církve se spojily v jediné Svobodné církvi reformované, která dále rostla. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 rozšířila působnost i na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Přijetím nového jména Jednota českobratrská se přihlásila k duchovnímu dědictví staré Jednoty bratrské. Vzrůst počtu slovenských a polských členů vedl církev ke změně svého jména. Od roku 1967 se nazývá Církví bratrskou. Hlásí se do rodiny evangelikálních a reformovaných církví. V současnosti má Církev bratrská více než 60 sborů a hlásí se k ní přes 10 000 lidí.
Více o historii Církve bratrské zde.