Chvála seniorského věku

• 13. 11. 2014
• | Kázání

Seniorský věk, ve kterém se mnozí právě nacházíme, se také někdy poeticky nazývá „podzimem života“. Musím se nejdříve vyznat z toho, že podzim, a teď myslím na roční období, je mým oblíbeným ročním obdobím. Zamiloval jsem si podzim v době, kdy jsem jako mladý inženýr nastoupil na stavbu přehrady na řece Morávce v Beskydách, kterou opodál vidíme. Zima na stavbě bývala dlouhá a trochu drsná, jaro zase bylo plné čtvachtanic, které znásobovaly desítky aut brázdících rozbahněnou zem. V létě auta a těžké stroje vířily prach a já sám velmi těžce snáším vedro. Tím více jsem měl rád podzim. Beskydské svahy Slavíče nebo Travného zářily na podzim nádhernými zlatými barvami listnatých stromů. A já jsem si uvědomoval, že žádný mistr štětce by nedovedl takovou nádheru namalovat. Kromě toho podzim má také období, kterému říkáme babí léto, kdy paprsky slunce ještě příjemně hřejí, tak trochu člověka šimrají, ale už nepálí. Proto podzim miluji a zvláště zde v Beskydech.

Ale velice se také těším i z toho podzimu svého života, který prožívám, a který si chci vychutnat, protože si uvědomuji, že to může být také poslední krásné období mého pozemského života. Jeho konec je totiž v bibli popisován jako čas, kdy „nastanou zlé dny a dostaví se léta, o kterých řekneš, nemám v nich zalíbení.“ Tak o tomto posledním období v životě člověka mluví moudrý Šalamoun v knize Kazatel. Čili podzimem života myslím to období života, které mnozí z nás právě prožívají, náš seniorský věk, kdy nás nemoci úplně ještě nesklátily.Oba ty podzimky, podzim jako roční období i podzim našeho života, mají mnoho věcí společných. Už např. to, že oba přicházejí tak nějak nepozorovaně, znenadání a bez ohlášení. Ale jsou také další věci, které patří nejen k tomu podzimnímu období, ale měly by patřit k našemu seniorskému věku? Co např. ?

 1.Předně to je určité ovoce, ovoce našeho života. Máme radost z ovoce, které nám vyroste na našich zahrádkách. Letos byla na zahrádce výborná úroda. Ale Pán Bůh také očekává ovoce našeho života. Jaké ovoce mám na mysli?

Ne, nemyslím tu na určité zásluhy, uznání společnosti nebo dokonce nějaký majetek V Bibli je psáno o ovoci Ducha svatého. A to je vzácné ovoce, které by mělo být ozdobou nás seniorů. Víte, co tam je jmenováno jako ovoce DS? Připomenu alespoň některé. „Láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání.“ Jsou to vlastnosti, které tvoří krásný charakter člověka. Gal 5,22

   Je to vždy na pováženou, když stáří lidé jsou plní závisti, zloby, netrpělivosti a touhy po radikálních řešeních. Když někdy vidím třeba na některých televizních záběrech takové ty rozhorlené, hněvivé starší lidí, tak si říkám, že tu je něco v jejich životě

v nepořádku.

Kde najdou naše vnoučata příklad lidské zralosti a moudrosti, když už jej nevidí třeba u svých rodičů?- Babička, dědeček to by měli být krásní zralí moudří lidé.

2. To druhé, co chci zmínit a co patří k podzimu života je vděčnost. Vděčnost Pánu Bohu a vděčnost těm, kteří nám v životě sloužili. Vděčnost třeba za to, že mi Pán Bůh dal dožít toho podzimu života. Vždyť to zdaleka není samozřejmé. Často nás předešlí na věčnost naší sourozenci nebo přátelé, kteří byli mladší než my.

-Prožívám velikou vděčnost Pánu Bohu zato, že žijeme v krásné, bohaté a svobodné zemi , že se máme nesrovnatelně lépe než lidé v Africe, Afganistanu, Indii a jinde na světě.

– Jsem také vděčný zato, že naše generace, která zažila ještě druhou světovou válku, může už žít skoro 70 let v míru. Nevím, kolik tak mnoho pokojných let bylo v našich dějinách, ale myslím si, že to je ojedinělé období. Tím více se modlím za mír na Ukrajině, na Blízkém východě i v jiných oblastech světa.

–Věřící lidé si často v takové chvíli připomínají slova Ž 103, kde čteme: „Dobrořeč, má duše, Hospodinu, celé nitro mé, jeho svatému jménu! Dobrořeč, má duše, Hospodinu, nezapomínej na žádné jeho dobrodiní!

3. A nyní ještě to třetí, co by mělo být ozdobou seniorského věku: Už jsem mluvil o ovoci DS a o vděčnosti. Nyní bych chtě připomenout také naději. Bez ní je lidský život smutný. Jsem vděčný za naději, která sahá až za hrob. Za naději setkání se svým Pánem a Mistrem, se svým Spasitelem. Že náš život neukončí v hrobě. Ale že platí slova PJK: „Já živ jsem i vy živi budete.“ Vědomí blížícího se odchodu na věčnost by nás mělo vést k tomu, abychom se zajímali o ty duchovní věci více než abychom se soustřeďovali na kritiku toho, jak to chodí ve společnosti nebo v církvi a co ti mladí dělají špatně. Vždyť to jsou často věci, které už nemůžeme ovlivnit jinak než svou přímluvnou modlitbou.

Přeji vám všem, milí diváci, nejen seniorům, krásné a požehnané podzimní dny, ale i požehnané dny podzimu našeho vlastního života.

Sváteční slovo
ČT 2, 26.10. 2014
J.Orawski