Prozkoumej

O čem je křesťanství? To je velice dobrá otázka a pokud si ji kladeš, nabízíme Ti několik střípků k zamyšlení, které Ti mohou pomoci najít odpověď.

Začněme příběhem. Byla jednou jedna vdaná žena, která se dopustila něčeho špatného, konkrétně se vyspala s cizím chlapem. V naší dnešní společnosti to dnes není až tak neobvyklé, ale v době, kdy se odehrává náš příběh, to bylo jiné -  panoval zákon, že taková žena si zasluhuje smrt. Tehdejší vůdcové se ji chystali ukamenovat, ale zároveň dostali jeden nápad. Byl totiž mezi nimi jeden člověk, který měl velkou autoritu, prohlašoval se za Boha a někdy jednal a mluvil poněkud netradičně. Ten člověk se jmenoval Ježíš. A tak si řekli, že nebohou ženu použijí jako prostředek, aby Ježíše dostali do úzkých. A tak ji k němu přivedli, připomněli mu nařízení od Boha, že takový přečin se má potrestat ukamenováním a zeptali se ho, co on na to. Jeho reakce je dost překvapila, protože řekl: „Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!“. Celý příběh vzal poněkud nečekaný konec, protože nikdo kámen nehodil, ale každý se pomalu vytratil. Ježíš se pak zvedl a řekl té ženě: „Ženo, kde jsou ti, kdo na tebe žalovali? Nikdo tě neodsoudil?“ „Nikdo, Pane“, odpověděla mu ta žena. Ježíš jí na to řekl: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!“

Tento příběh nám odkrývá mnoho o Bohu i o nás samotných. Ta žena i ostatní lidé v tom příběhu měli problém – občas udělali nějakou špatnou věc, občas si přizpůsobovali Boží normy tak, jak se jim to hodilo. I my všichni – já i Ty – jsme na tom stejně, nežijeme vždy tak, jak se líbí Bohu. Když posloucháme zprávy nebo se díváme kolem sebe, jen to potvrzuje, že s člověkem je něco v nepořádku – násilí, války, lež, tunelování, rozbité vztahy, rozvody, zlomená srdce a mnohem více. Lidé žijí mnohdy tak, jako by Bůh nebyl, jako by neplatila žádná pravidla, možná tak ještě právo silnějšího. Toto vše se dá pojmenovat slovem hřích, což znamená minutí se cíle. Lidé se často míjí s tím, co pro ně Bůh připravil a zamýšlel. A toto vše odděluje člověka od Boha.

Dobrou zprávou je, že jako Ježíš neodsoudil tu ženu z našeho úvodního příběhu, ani Bůh nás neodsoudil. Vždyť Bůh nás stvořil ke svému obrazu a stále miluje každého člověka. Z této lásky přišel Bůh v osobě Ježíše Krista na zem, aby sám zaplatil trest za hříchy každého z nás. Bůh je milosrdný. Ježíš zaplatil svou smrtí na kříži za hříchy lidstva. Tomu, kdo si uvědomuje svůj dluh vůči Bohu, kdo lituje všeho zlého, čeho se dopustil a kdo uvěří tomu, že Ježíš zemřel i za jeho hříchy, Bůh odpustí. Takový člověk může mít osobní vztah s Bohem skrze víru v Ježíše Krista, který nejen zemřel za naše hříchy, ale také vstal z mrtvých a žije.

Někteří lidé říkají, že křesťanství jsou samé zákazy a příkazy. Je pravda, že v Bibli je mnoho příkazů a zákazů, dokonce i na konci našeho příběhu je příkaz – „jdi a už nehřeš“. Podstatou křesťanství však není plnění nějakých pravidel, abychom se zalíbili Bohu, ale Boží láska a vztah s Bohem. Dobří rodiče stanovují svým dětem jisté hranice, protože je chtějí ochránit a vychovat. Úplně stejně je to s Bohem a námi. Bůh zjevil v Bibli jisté mantinely a pokud je respektujeme, ušetříme si spoustu trápení.

Křesťanství není o pravidlech, příkazech a zákazech, ale je o vztahu s Bohem skrze víru v Ježíše Krista. Co je to ta víra? Je to znalost nějakých faktů? Poslušnost Božích příkazů? Nebo něco jiného? Součástí křesťanské víry je informace o tom, že lidé mají problém s Bohem, který nedokáží sami vyřešit, ale že Bůh poskytl řešení v osobě Ježíše Krista. Ale víra není pouhá znalost této informace, ani intelektuální souhlas s touto informací. Víra je více, je to důvěra, spolehnutí se na Boha, která se projevuje tím, jak žijeme. Souhlasit s tím, co je zapsáno v Bibli, samo o sobě nestačí. Je potřeba podle toho žít. Je to podobné jako když otec stojí s rozevřenou náručí u stolu, na stole stojí jeho malé dítě a otec říká: „skoč, chytím tě“. Víra není to, pokud dítě jen souhlasí s tím, že taťka je silný, že ho může chytit a udržet, ale pro jistotu sleze ze stolu po židli. Víra je to, když dítě opravdu skočí do otcovy náruče.

Křesťanství je tedy o vztahu s Bohem skrze víru v Ježíše Krista. Pokud jsi slyšel Boží volání, abys skočil do jeho náruče, ale neskočil jsi, chceme Tě povzbudit, abys začal Bohu důvěřovat. Možná Ti během čtení tohoto článku vyvstaly nové otázky a rád bys věděl, zda Bůh opravdu existuje a zda mu můžeš opravdu důvěřovat. Pokud to tak je, řekni to Bohu, můžeš říci třeba něco takového: „Bože, ani nevím, zda jsi nebo zda je pravda, co tady čtu. Ale dej mi poznat pravdu o sobě i o mně.“ Na konci tohoto textu najdeš odkazy na další články, které Ti mohou pomoci dozvědět se více. Také nás můžeš kontaktovat a domluvit si osobní rozhovor s kazatelem sboru nebo požádat o kontakt na někoho, s kým bys mohl začít diskutovat o křesťanství, o svých otázkách atd.

Možná prožíváš to, že k Tobě Bůh nějak mluví. Možná cítíš, že toto poselství je pravdivé a že bys měl s Bohem vše dát do pořádku. Dobrá zpráva je, že díky Ježíši Kristu je to možné a můžeš si o tom s Bohem promluvit zrovna tam, kde jsi, u svého počítače, tabletu, mobilu, prostě kdekoli toto čteš. Přečti si, prosím, tento článek, kde je napsáno více.

Úvodní příběh končil výzvou a tento článek chceme také zakončit citací jedné biblické výzvy: „Uslyšíte-li dnes jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce“. Pokud Tě něco oslovilo, vyvstaly Ti nějaké otázky, nenech to být, protože to, zda věříš v Ježíše Krista nebo ne, má zásadní význam pro Tvůj život.

Jak se smířit s Bohem?
O Bibli, O čem je Bible, Víš, že …?
Chceš vědět více a internet to jistí?
Chceš vědět více a čtení na webu je málo? aneb kontaktní formulář