Kazatel jako pastýř sboru
(referát pro pastorálku kazatelů s manželkami v Trutnově, 9.10.2000)
Ing. Stanislav Stebel, kazatel CB
Mám-li hovořit na téma “Kazatel jako pastýř sboru”, které mi uložila Rada CB pro tuto pastorálku, cítím se velice nejistě a sláb, protože si uvědomuji jednak mnohá selhání v oblasti pastýřské služby v mé dosavadní praxi, dále proto, že existuje mnoho lepších kazatelů, kteří by se mohli ujmout tohoto tématu a nakonec z důvodu jisté nejasnosti pojmů v oblasti obsahu slova “pastýř” v dnešní době. Chtěl bych hned v úvodu poznamenat, že jsem měl to štěstí potkat, jak v naší církvi, tak v obou evangelických církvích dobré pastýře sborů. Velice si vážím jejich příkladu. V oblasti zájmu o problémy jednotlivců jsou mi příkladem i někteří charismatičtí kazatelé.
Rovněž bych chtěl předznamenat, že ve své přednášce se nebudu zabývat záležitostmi, které se týkají oblasti práce psychologa a psychiatra. Rovněž jsem pominul oblast křesťanské služby, která je nazývána “poradenství” a pochází z anglického slova “councelling” a vyšlo na toto téma mnoho knih. Rád bych se držel úlohy kazatele, služebníka, odděleného ke službě slova a svátostí ve sboru, který nemá odborné psychologické ani medicínské vzdělání. Je vyslán ke službě ve sboru ať po odborném teologickém, dálkovém či vlastním studiu. Vždy mne pronásledovala otázka: Co je mým cílem ve službě kazatele? Co očekává Pán církve ode mne během několika krátkých let na tomto sboru? A hledání odpovědi na tyto otázky mne vyvádělo z lecjaké krize v kazatelské službě.
Ještě jedno vymezení mé přednášky. Tématem “Kazatel jako pastýř sboru” nerozumím to, že pouze a jedině kazatel je pastýřem ve sboru a jedině on má patent na pastýřskou službu. Podle Písma v 1 Pt 5, 1-2 se tento úkol dotýká starších sboru spolu s prvním starším, kazatelem. Úkol pastýřů sboru nesmí být alternativou ke skutečnosti, že pastýřem (arcipastýřem) věřících je sám Pán Ježíš Kristus a měl by být napojen přímo na spasitelné zdroje Ducha svatého.
I. Biblický základ pro úlohu kazatele – pastýře sboru
Jako základní text jsem vybral Ef 4, 11-13. Několik poznámek k tomuto textu:
II. Jak promítnout tento biblický cíl do priorit služby kazatele na sboru?
Při příchodu na sbor by kazatel měl vstoupit do pastýřské práce svého předchůdce. Navázat na to, co ve sboru bylo konáno dosud. A při svém odchodu dbát, si dokázal představit život sboru bez svého působení. Není to pro nás snadné. Často raději uděláme něco sami, než bychom se trápili s naučením toho druhých, kteří to, podle našeho názoru, neudělají tak dobře, jak my. Rovněž bychom měli dbát, aby lidé nebyli navázáni na nás kazatele, ale na Krista, který bude s nimi vždycky. (Ž 23).
III Být pastýřem, nejen dělat pastýřské úkoly
Zde je pro nás cenným v Bibli rozhovor Pána Ježíše s Petrem v Jan 21, 15-22. Pán Ježíš k pastýřské službě ve sborech volá lidí, kteří zklamali a od úkolů odcházejí. To byl případ apoštola Petra. Pán jej znovu pověřuje na základě vyznání lásky k Ježíši. Miluješ mne? Je také otázkou pro nás všechny kazatele. Bez tohoto vyznání nemůžeme “pást ovce Pána Ježíše”. Na prvním místě v otázce “být pastýřem” je zápas o lásku k Pánu. To je klíčové.
To druhé je vyjádřeno slovy: “jiný tě opáše a povede”. Tedy schopnost nechat se vést. Nechat se vést tam, kde se nám nechce. A nechce se nám na smrt. Nechceme smrtí oslavit Boha. Chceme jej oslavit činností. Oslavit Boha tím, že se až do stáří neustále měníme, že se vzdáváme svého a učíme se upřednostňovat Boží. A to třetí je neohlížet se na jiné pastýře, na jiné Boží služebníky. Jít za Kristem tou specifickou cestou, kterou On připravil nám.
IV. Příklad pastýře-učitele
V závěru mé přednášky se patří uvést příklad pastýře nad jiné vzácného, od něhož se můžeme učit i dnes. Je jim Richard Baxter. Richard Baxter představuje typ kazatele pastýře, který je aktuální dodnes, přestože žil v 17. století. Žil 1615-1691 a sloužil 14 let ve sboru Kiddeminster v Anglii. Patřil mezi puritány. Významný evangelikální teolog J.I.Packer napsal o něm toto: “Jeho služba transformovala lidi v Kiddeminster z ignorantů, surových a hýřících lidí na zbožné, uctívající společenství. Jeho kniha “The Reformed pastor” byla napsána v roce 1656 a patří k nejlepším v této oblasti pastýřské služby kazatele. Baxterianismus nazývaný také neonominialismem vysvětluje Kristovu smrt jako akt vesmírného vykoupení (nutného a zástupného), v účinností kterého Bůh dal nový zákon nabízející odpuštění a amnestii kajícníkům. Pokání a víra, jako poslušnost tomuto zákonu, jsou věřícímu osobní spasitelnou spravedlností.
V praktickém životě byl velmi skromný, v politickém se zasadil o unii mezi Presbyteriány a Independentisty. Kazatele, jako byl Baxter, Anglie dosud neměla. Město, v němž sloužil, mělo 800 domů a 2000 lidí. Sbor měl 1000 míst a byl obyčejně plný. Po šest let neopustil kazatelnu. Když za 100 let později George Whitefield navštívil Kidderminster, napsal přátelům: “Byl jsem velice osvěžen, když jsem uviděl sladkou příchuť dobré Baxterovy doktríny, práce a kázně, která zůstala do dnešních dnů!”
Hlavní Baxterovou úlohou bylo učit. Ve svých kázáních v neděle a čtvrtky vytrvale učil základům křesťanství. Učil dogmatice, když probíral vyznání víry, otázky lidských tužeb, když vykládal modlitbu Páně a zákon v praxi, když učil Desatero. Týdně měl hodiny, forum, na otázky, diskusi a modlitby. Distribuoval Bible a křesťanskou literaturu, učil skrze osobní poradenství a katechezi. Lidé chodili pravidelně za svým pastorem se svými problémy a nechali si zkontrolovat své duchovní zdraví. V názvu se nachází “reformovaný”. Baxter tím nemínil Calvinistický v doktríně, ale obnovený v praxi. Je Baxter aktuální pro dnešní kazatele dnes? Je, a to z třech důvodů:
Jeho slova měla ruce a nohy. Baxter měl pronikavé oči a pronikavá slova. Psal tak, jak mluvil. Nemluvil emocionálně, ale naléhavě. Jeho řeč byla zároveň jak ze srdce, tak i z hlavy. Baxterovy knihy planou velkou horlivostí, evangelizačním zápalem a dychtivostí přesvědčit.
Je čestný a přímý. Žádný křesťan, kdo poctivě věří, že bez Krista jsou lidé ztraceni, nemůže odpočívat, a kdo opravdově miluje své sousedy, jdoucí do pekla, vidí obrácení druhých jako prioritní úkol. Spasení je první potřeba člověka, před ostatními; to Baxter věděl a praktikoval.
Podobně jak Whitefield a Spurgeon Baxter věděl, že lidé jsou slepí a mrtví v hříchách, a pouze Bůh je může obrátit. A podobně jak Whitefield a Spurgeon věděl, že Boží práce se děje skrze mysl.
Tolik tedy z života slavného pastýře sboru v Británii. Jsme vděční, že takové pracovníky měla i naše církev. Po svém odchodu zanechali sbory zkonsolidované, duchovně zbudované a charakterově vyspělé. Není touhou každého z nás kazatelů a starších, abychom po sobě zanechali práci v tomto stavu?
Literatura:
Richard Baxter – The Reformed Pastor
John Savage – Preaching syllabus
Derek Prime – kniha o službě kazatele, kap. 14
A. Havránek – Úvahy o pastýřské péči
Rick Warren – The purpose driven church
BEE – Manželství (cvičebnice)
1. Plán kázání na dva roky
Podrobná témata:
Příloha č. 2.
Osnova pro vedení skupiny bratří a sester před vstupem do sboru
Témata pro 5 setkání:
PŘÍLOHA č. 3
Osnova pro vedení skupiny bratří a sester před vstupem do manželství
Témata pro setkání: