Skip to content

Dopis kazatele č. 6

Milí bratři a sestry!

Tak máme velikonoce za sebou. To ale doufám tak zcela neplatí. Letošní svátky sice možná pomalu doznívají. Ale ta velikonoční zvěst stále žije a my žijeme z této události. Naše víra je položena na ukřižování a vzkříšení našeho Pána Ježíše a to je trvale platnou realitou života.

 Docela rád bych věděl, jestli vám letošní svátky do života víry něco nového přinesly. Třeba při čtení pašijního příběhu, například z doporučeného Janova evangelia. Mně osobně zasáhl hned ten první verš J 13,1: „Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa šel k Otci; miloval své, kteří jsou ve světě, a prokázal svou lásku k nim až do konce.“  Těchto několik slov bylo pro mě doslova jako blesk z nebe: „miloval své, kteří jsou ve světě, a prokázal svou lásku k nim až do konce“. Miloval své, tedy i nás, co žijeme nyní a uvěřili jsme a nebo ještě uvěříme, že On je Pán a Spasitel. Nejen že Bůh ví o naší existenci, ale vůbec mu nejsme lhostejní, zná naše životy, prožívá s námi naše starosti, radosti, úzkosti, výhry i trápení. Miluje nás. Kolikrát si tuto Boží pravdu připomínáme, že nás Bůh miluje. Víme to, slyšeli tolikrát… A najednou ta slova jsou objevem právě tady a teď. A nebojme si přiznat i mně Ježíš tady na tom našem světě miluje. A proto se stalo všechno to, o čem pak evangelia vydávají svědectví. A není třeba dalších důkazů nebo obhajování. Ježíš svou lásku prokázal až do konce. Je hotovo, je to naplněno. Mně, nás se to týká. V odvaze víry můžeme žít a zápasit a s nadějí vyhlížet každý nový den. Ať už se to pak s námi všelijak v životě zamotá, o to podstatné nepřijdeme. Je dokonáno! A Ježíš stále miluje své, kteří jsou v současném světě.

Zdá se, že přes naději na rozvolňování vládních nařízení, to ještě potrvá, než se dostane i život našeho sboru do normálnějších poměrů. Tak buďme trpěliví a nezapomínejme jeden na druhého.

Pokoj Vám

Pavel Benák

České Budějovice 15. 4. 2020