Jsme malé společenství křesťanů, které je stanicí velkého mateřského sboru. Naším mateřským sborem je Sbor Církve bratrské Praha 1., který patří k velké rodině sborů Církve bratrské.
Sederová večeře 2014
Církev bratrská je hluboce zakotvená v historii českého národa. Navazuje svým vyznáním víry na starou Jednotu bratrskou a práci J. A. Komenského. Věříme v jednoho Boha Stvořitele. Scházíme se proto, že ho máme rádi a chceme ho na společné cestě dále poznávat a podporovat se navzájem ve víře i v osobním životě. Věříme, že Bůh miluje svět a proto dal svého jednorozeného syna Ježíše Krista, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Dveře našeho společenství jsou otevřené pro každého, kdo v dobrém přichází :-).
Kořeny současné stanice Církve bratrské v Neveklově sahají až k počátkům 20 století. Tehdy působením zakladatele Církve bratrské Aloise Adlofa, vznikly dvě společenství křesťanů – v Kosově Hoře a v Neveklově. Tehdy neměli noví křesťané prostředky na stavbu kostelů, nebo modliteben. Scházeli se podobně jako první církev po domácnostech. Scházeli se, aby oslavovali Boha písněmi, modlitbami, aby naslouchali výkladu Bible, modlili se a byli si navzájem oporou. Společenství žilo a rozrůstalo se. V Neveklově navštěvovalo nedělní shromáždění (bohoslužby) kolem 35 lidí.
Na místě nikdy nepůsobil stálý
kazatel, nebo misionář. Kazatelé dojížděli většinou z Prahy vlakem. Trať vedla
do Kosovy Hory a do Neveklova chodili často pěšky. Také členové, bydlící v
okruhu kolem 15 km, chodívali do nedělního shromáždění pěšky. Jeden z pamětníků, Miroslav Pospíchal,
vzpomíná, jak se s tatínkem střídali o jedno kolo. Každý jel kousek cesty na
kole, pak jej opřel o strom a šel dál pěšky. Když druhý došel ke kolu, nasedl a
ujel zase kus cesty. Tak se každý alespoň kousek cesty svezl.
Nedělní shromáždění (kolem r. 1965)
Nedělní shromáždění bývalo v
Neveklově v domě Dvořákových na Malém náměstí č.p. 25. Dnes je na tom místě
autobusová zastávka. Číslo 25 má dnes přilehlá budova, kde se právě nacházíte.
Zde se křesťané schází dodnes již více než 100 let. Vyrostli zde lidé pevní ve
víře, lidé dobří, poctiví. Těžkou ránu společenství dostalo během II. světové
války, kdy bylo vystěhováno obyvatelstvo Neveklova a okolí a území sloužilo
jako vojenské cvičiště jednotek SS. Po válce se většina lidí ze společenství domů
nevrátila. Vrátila se pouze rodina Dvořákova. Po válce se k rodině Dvořákových
přidali křesťané z Kosovy Hory, Štětkovic, Klimětic a dalších obcí.
Společenství však bylo mnohem menší, než před válkou.
V r. 2012 se mateřský sbor Církve bratrské, sídlící v Praze 1, rozhodl postavit dům pro kazatele. O rok později se na podzim nastěhoval Tomáš Trávníček s manželkou Jitkou a synem Samulem. Do společenství přibyli noví lidé a vznikly nové aktivity.
Aktivity
Den pro synagogu 2014
Jednou z prvních byl Den pro synagogu, který se konal již v r. 2013 a konal se také v letech 2014 a 2015. Cílem projektu bylo upozornit na chátrající památku synagogy v Neveklově, uspořádat sbírku na opravu a poskytnout návštěvníkům bohatý kulturní program, jehož součástí bylo také předávat informace o holocaustu. Další podporou synagogy bylo Divadlo pro synagogu a koncert Dětské opery Praha. V nadcházejících letech následovaly další akce v synagoze, pro veřejnost i pro ZŠ Neveklov.
Divadlo pro synagogu 2015
S nástupem kazatele, byly zavedeny
pravidelné bohoslužby každou neděli, od 10 hodin. Na bohoslužby je zván
každý, kdo v dobrém přichází. Jako křesťané přicházíme slyšet Boží slovo,
přemýšlet nad jeho významem a použitím v životě. Přicházíme též Bohu poděkovat
za vše dobré a modlit se za to, co nás trápí a za ostatní lidi. Nikomu
nevnucujeme, že musí věřit tomu, čemu věříme my, ale rádi si uděláme čas na
každého, kdo by se chtěl o křesťanské víře něco dozvědět.
Nescházíme se jen v neděli, ale
také v týdnu na domácí skupince, kde můžeme více do hloubky čerpat z
pramenů vody živé, které nám přináší Bible a její moudrost. Právě zde je větší
prostor pro diskusi, otázky, přímluvné modlitby a povídání.
Dalšími aktivitami jsou velikonoční
a vánoční koncerty, doprovázené mluveným slovem. Od roku 2015 pořádáme
pravidelně třetí adventní neděli výstavu Betlémů a vánočních předmětů.
Na jaře r. 2016 jsme uspořádali v
pěkných prostorách kavárny v zámku Tloskov kurz Manželské večery. Osm
večerů jsme se mohli věnovat tématům posilujícím manželství, jako např.: dobrá
komunikace, role muže a ženy, vytvoření dobrých základů, přijetí odlišností
partnera, hranice v rodině, odpuštění a další témata. Kurz nezahrnoval veřejnou
diskusi a každý pár měl své soukromí.
Výstava Betlémů 2017
Ve stejném roce jsme zahájili práci s dětmi. Nejprve jsme
otevřeli Nedělní dětskou besídku pro
nejmenší (děti ve věku od 3 do 6 let). Děti si v besídce hráli, zpívali,
tvořili, a učily se poznávat svět, i křesťanskou víru hravým způsobem. V roce
2017 jsme začali práci pod názvem Royal
Rangers, která úspěšně pokračuje dále. Máme malou skupinku dětí, ale jsme
spolu rádi a užíváme si her, tvoření a poznávání světa i křesťanských hodnot. Programová
nabídka Royal Rangers Neveklov obsahuje především tato témata: Život v přírodě,
zdraví, vztahy, křesťanství. Důraz je položen na oblast fyzickou, duševní,
sociální a duchovní. Základní cíle jsou deklarovány takto: Získat (pro dobrou
věc), vyzbrojit (do života) a vyslat (připravené žít aktivní a plnohodnotný
život). Řídíme se křesťanským etickým kodexem a heslem: „Chovej se ke druhým tak, jak bys chtěl, aby se oni chovali k tobě.“
Prakticky tradicí se staly výlety
za krásami Neveklovska a okolí. Konají se nepravidelně.
Royal Rangers Neveklov 2017
Pořádáme také vzdělávací a poznávací programy pro veřejnost i pro školy a školky. Minulý rok jsme pro veřejnost připravili povídání o Indii a o jachtách a mořeplavbě. Pro ZŠ jsme připravili přednášku o Indii a dva dvoudenní programy: „O medu a o včeličkách, se včelařem při písničkách“ a vánoční program „Dědečku vyprávěj.“
Vánoční program pro ZŠ „Dědečku vyprávěj“
Společenství Církve bratrské v Neveklově spolupracuje s ostatními církvemi v rámci ekumeny a pořádá společné aktivity pro veřejnost. Nejčastěji v rámci Národního týdne manželství a památky Mistra Jana Husa.
Kazatel Tomáš Trávníček spolupracuje s nemocnicí Rudolfa a Stefanie Benešov a domácím hospicem Křídla v Sedlčanech.
Církev bratrská v ČR
je společenství zahrnující lidi všech generací, rodiny i jednotlivce, věřící i víru hledající, potřebné i pomáhající, lidi, kteří si navzájem chtějí být blízko
pracuje zhruba na 160 místech, ve sborech a přidružených stanicích, v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
je spojena jedním Vyznáním víry a společně přijatými Duchovními zásadami života a budování církve
spolu s ostatními křesťanskými církvemi se hlásí k osobní víře v jednoho Boha – Otce, Syna a Ducha svatého, který stvořil svět, stal se v Ježíši Kristu jedním z nás a s námi dodnes zůstává
navazuje na tradici staré jednoty českých bratří a usiluje o soudobé, praktické křesťanství v duchu Bible: v podstatných otázkách svornost, v ostatních záležitostech volnost, a ve všem láska
přijít může kdokoli, hosté jsou v Církvi bratrské vítáni 🙂
Církev bratrská – historie
Dnešní Církev bratrská sahá svými kořeny do předminulého století, ne-li ještě dál, návaznost na staletí utajovanou živou domácí tradici Komenského Jednoty bratrské je totiž nesporná. V letech 1860 – 1880 proběhlo mezi lidmi ve východních Čechách duchovní oživení. V roce 1868 byl založen sbor Svobodné evangelické církve české v Bystrém v Orlických horách. K jeho ustavení přispěla i Svobodná církev skotská, působící v sousedním Prusku (dnešním Polsku). Následně v Praze vznikl sbor Svobodné církve reformované, který byl ovocem práce misionářů z amerického Bostonu. Oba sbory se roku 1880 spojily do jediné Svobodné církve reformované. Po vzniku Československa v roce 1918 církev přijala jméno Jednota českobratrská a rozšířila působnost i na Slovensko, do Vídně a na Podkarpatskou Rus. Ve své činnosti se zaměřovala zvláště na péči o sirotky, o staré lidi a na diakonskou službu nemocným. Byla také průkopnicí duchovní služby mládeži. Po zániku republiky v roce 1939 byla její činnost systematicky omezována.
Po roce 1948 musela Jednota českobratrská přijmout státní registraci spojenou s dozorem totalitního státu. Kazatelům byl vnucen státní plat a jejich služba mohla být konána pouze na základě udělení souhlasu k výkonu duchovenské činnosti. Jakákoli činnost mimo objekty modliteben byla protizákonná, průběh bohoslužeb i další aktivity sborů byly v mnoha případech tajně monitorovány. Někteří kazatelé skončili ve vězení nebo z politických důvodů nesměli duchovenskou činnost vykonávat. Státními orgány byl restriktivně snížen počet sborů, jejich majetek byl v některých případech zabaven a státu musely být předány všechny církevní ústavy charitativního zaměření. Duchovní práce tak částečně přeš la do ilegality. Za této éry v roce 1951, po zrušení náboženských spolků, se k Jednotě českobratrské připojila část spolku „Modrý kríž“ na Slovensku a Spolku rozhodných křesťanů na Těšínsku, kde převládala polská národnost. Kvůli početnímu nárůstu členů slovenského a polského jazyka změnila v roce 1967 církev své jméno na dnešní Církev bratrská.
Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha, Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění,těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Amen.
Nicejsko-cařihradské vyznání víry
Věřím v jednoho Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, všeho viditelného i neviditelného. Věřím v jednoho Pána, Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího, který se zrodil z Otce přede všemi věky: Bůh z Boha, světlo ze světla, pravý Bůh z pravého Boha, zrozený, nestvořený, jedné podstaty s Otcem: skrze něho všechno je stvořeno. On pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe. Skrze Ducha svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem. Byl za nás ukřižován, za dnů Poncia Piláta byl umučen a pohřben. Třetího dne vstal z mrtvých podle Písma. Vstoupil do nebe, sedí po pravici Otce. A znovu přijde ve slávě soudit živé i mrtvé a jeho království bude bez konce. Věřím v Ducha svatého, Pána a dárce života, který z Otce i Syna vychází, s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován a mluvil ústy proroků. Věřím v jednu, svatou, všeobecnou apoštolskou církev. Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů. Očekávám vzkříšení mrtvých a život budoucího věku. Amen.
Církev bratrská Neveklov
Kdo jsme
Jsme malé společenství křesťanů, které je stanicí velkého mateřského sboru. Naším mateřským sborem je Sbor Církve bratrské Praha 1., který patří k velké rodině sborů Církve bratrské.
Církev bratrská je hluboce zakotvená v historii českého národa. Navazuje svým vyznáním víry na starou Jednotu bratrskou a práci J. A. Komenského. Věříme v jednoho Boha Stvořitele. Scházíme se proto, že ho máme rádi a chceme ho na společné cestě dále poznávat a podporovat se navzájem ve víře i v osobním životě. Věříme, že Bůh miluje svět a proto dal svého jednorozeného syna Ježíše Krista, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Dveře našeho společenství jsou otevřené pro každého, kdo v dobrém přichází :-).
Historie stanice v Neveklově
Kořeny současné stanice Církve bratrské v Neveklově sahají až k počátkům 20 století. Tehdy působením zakladatele Církve bratrské Aloise Adlofa, vznikly dvě společenství křesťanů – v Kosově Hoře a v Neveklově. Tehdy neměli noví křesťané prostředky na stavbu kostelů, nebo modliteben. Scházeli se podobně jako první církev po domácnostech. Scházeli se, aby oslavovali Boha písněmi, modlitbami, aby naslouchali výkladu Bible, modlili se a byli si navzájem oporou. Společenství žilo a rozrůstalo se. V Neveklově navštěvovalo nedělní shromáždění (bohoslužby) kolem 35 lidí.
Na místě nikdy nepůsobil stálý kazatel, nebo misionář. Kazatelé dojížděli většinou z Prahy vlakem. Trať vedla do Kosovy Hory a do Neveklova chodili často pěšky. Také členové, bydlící v okruhu kolem 15 km, chodívali do nedělního shromáždění pěšky. Jeden z pamětníků, Miroslav Pospíchal, vzpomíná, jak se s tatínkem střídali o jedno kolo. Každý jel kousek cesty na kole, pak jej opřel o strom a šel dál pěšky. Když druhý došel ke kolu, nasedl a ujel zase kus cesty. Tak se každý alespoň kousek cesty svezl.
Nedělní shromáždění bývalo v Neveklově v domě Dvořákových na Malém náměstí č.p. 25. Dnes je na tom místě autobusová zastávka. Číslo 25 má dnes přilehlá budova, kde se právě nacházíte. Zde se křesťané schází dodnes již více než 100 let. Vyrostli zde lidé pevní ve víře, lidé dobří, poctiví. Těžkou ránu společenství dostalo během II. světové války, kdy bylo vystěhováno obyvatelstvo Neveklova a okolí a území sloužilo jako vojenské cvičiště jednotek SS. Po válce se většina lidí ze společenství domů nevrátila. Vrátila se pouze rodina Dvořákova. Po válce se k rodině Dvořákových přidali křesťané z Kosovy Hory, Štětkovic, Klimětic a dalších obcí. Společenství však bylo mnohem menší, než před válkou.
V r. 2012 se mateřský sbor Církve bratrské, sídlící v Praze 1, rozhodl postavit dům pro kazatele. O rok později se na podzim nastěhoval Tomáš Trávníček s manželkou Jitkou a synem Samulem. Do společenství přibyli noví lidé a vznikly nové aktivity.
Aktivity
Jednou z prvních byl Den pro synagogu, který se konal již v r. 2013 a konal se také v letech 2014 a 2015. Cílem projektu bylo upozornit na chátrající památku synagogy v Neveklově, uspořádat sbírku na opravu a poskytnout návštěvníkům bohatý kulturní program, jehož součástí bylo také předávat informace o holocaustu. Další podporou synagogy bylo Divadlo pro synagogu a koncert Dětské opery Praha. V nadcházejících letech následovaly další akce v synagoze, pro veřejnost i pro ZŠ Neveklov.
S nástupem kazatele, byly zavedeny pravidelné bohoslužby každou neděli, od 10 hodin. Na bohoslužby je zván každý, kdo v dobrém přichází. Jako křesťané přicházíme slyšet Boží slovo, přemýšlet nad jeho významem a použitím v životě. Přicházíme též Bohu poděkovat za vše dobré a modlit se za to, co nás trápí a za ostatní lidi. Nikomu nevnucujeme, že musí věřit tomu, čemu věříme my, ale rádi si uděláme čas na každého, kdo by se chtěl o křesťanské víře něco dozvědět.
Nescházíme se jen v neděli, ale také v týdnu na domácí skupince, kde můžeme více do hloubky čerpat z pramenů vody živé, které nám přináší Bible a její moudrost. Právě zde je větší prostor pro diskusi, otázky, přímluvné modlitby a povídání.
Dalšími aktivitami jsou velikonoční a vánoční koncerty, doprovázené mluveným slovem. Od roku 2015 pořádáme pravidelně třetí adventní neděli výstavu Betlémů a vánočních předmětů.
Na jaře r. 2016 jsme uspořádali v pěkných prostorách kavárny v zámku Tloskov kurz Manželské večery. Osm večerů jsme se mohli věnovat tématům posilujícím manželství, jako např.: dobrá komunikace, role muže a ženy, vytvoření dobrých základů, přijetí odlišností partnera, hranice v rodině, odpuštění a další témata. Kurz nezahrnoval veřejnou diskusi a každý pár měl své soukromí.
Ve stejném roce jsme zahájili práci s dětmi. Nejprve jsme otevřeli Nedělní dětskou besídku pro nejmenší (děti ve věku od 3 do 6 let). Děti si v besídce hráli, zpívali, tvořili, a učily se poznávat svět, i křesťanskou víru hravým způsobem. V roce 2017 jsme začali práci pod názvem Royal Rangers, která úspěšně pokračuje dále. Máme malou skupinku dětí, ale jsme spolu rádi a užíváme si her, tvoření a poznávání světa i křesťanských hodnot. Programová nabídka Royal Rangers Neveklov obsahuje především tato témata: Život v přírodě, zdraví, vztahy, křesťanství. Důraz je položen na oblast fyzickou, duševní, sociální a duchovní. Základní cíle jsou deklarovány takto: Získat (pro dobrou věc), vyzbrojit (do života) a vyslat (připravené žít aktivní a plnohodnotný život). Řídíme se křesťanským etickým kodexem a heslem: „Chovej se ke druhým tak, jak bys chtěl, aby se oni chovali k tobě.“
Prakticky tradicí se staly výlety za krásami Neveklovska a okolí. Konají se nepravidelně.
Pořádáme také vzdělávací a poznávací programy pro veřejnost i pro školy a školky. Minulý rok jsme pro veřejnost připravili povídání o Indii a o jachtách a mořeplavbě. Pro ZŠ jsme připravili přednášku o Indii a dva dvoudenní programy: „O medu a o včeličkách, se včelařem při písničkách“ a vánoční program „Dědečku vyprávěj.“
Společenství Církve bratrské v Neveklově spolupracuje s ostatními církvemi v rámci ekumeny a pořádá společné aktivity pro veřejnost. Nejčastěji v rámci Národního týdne manželství a památky Mistra Jana Husa.
Kazatel Tomáš Trávníček spolupracuje s nemocnicí Rudolfa a Stefanie Benešov a domácím hospicem Křídla v Sedlčanech.
Církev bratrská v ČR
Církev bratrská – historie
Dnešní Církev bratrská sahá svými kořeny do předminulého století, ne-li ještě dál, návaznost na staletí utajovanou živou domácí tradici Komenského Jednoty bratrské je totiž nesporná. V letech 1860 – 1880 proběhlo mezi lidmi ve východních Čechách duchovní oživení. V roce 1868 byl založen sbor Svobodné evangelické církve české v Bystrém v Orlických horách. K jeho ustavení přispěla i Svobodná církev skotská, působící v sousedním Prusku (dnešním Polsku). Následně v Praze vznikl sbor Svobodné církve reformované, který byl ovocem práce misionářů z amerického Bostonu. Oba sbory se roku 1880 spojily do jediné Svobodné církve reformované. Po vzniku Československa v roce 1918 církev přijala jméno Jednota českobratrská a rozšířila působnost i na Slovensko, do Vídně a na Podkarpatskou Rus. Ve své činnosti se zaměřovala zvláště na péči o sirotky, o staré lidi a na diakonskou službu nemocným. Byla také průkopnicí duchovní služby mládeži. Po zániku republiky v roce 1939 byla její činnost systematicky omezována.
Po roce 1948 musela Jednota českobratrská přijmout státní registraci spojenou s dozorem totalitního státu. Kazatelům byl vnucen státní plat a jejich služba mohla být konána pouze na základě udělení souhlasu k výkonu duchovenské činnosti. Jakákoli činnost mimo objekty modliteben byla protizákonná, průběh bohoslužeb i další aktivity sborů byly v mnoha případech tajně monitorovány. Někteří kazatelé skončili ve vězení nebo z politických důvodů nesměli duchovenskou činnost vykonávat. Státními orgány byl restriktivně snížen počet sborů, jejich majetek byl v některých případech zabaven a státu musely být předány všechny církevní ústavy charitativního zaměření. Duchovní práce tak částečně přeš la do ilegality. Za této éry v roce 1951, po zrušení náboženských spolků, se k Jednotě českobratrské připojila část spolku „Modrý kríž“ na Slovensku a Spolku rozhodných křesťanů na Těšínsku, kde převládala polská národnost. Kvůli početnímu nárůstu členů slovenského a polského jazyka změnila v roce 1967 církev své jméno na dnešní Církev bratrská.
Odkazy
Vyznání víry
Apoštolské vyznání víry
Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha, Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění,těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Amen.
Nicejsko-cařihradské vyznání víry
Věřím v jednoho Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, všeho viditelného i neviditelného. Věřím v jednoho Pána, Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího, který se zrodil z Otce přede všemi věky: Bůh z Boha, světlo ze světla, pravý Bůh z pravého Boha, zrozený, nestvořený, jedné podstaty s Otcem: skrze něho všechno je stvořeno. On pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe. Skrze Ducha svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem. Byl za nás ukřižován, za dnů Poncia Piláta byl umučen a pohřben. Třetího dne vstal z mrtvých podle Písma. Vstoupil do nebe, sedí po pravici Otce. A znovu přijde ve slávě soudit živé i mrtvé a jeho království bude bez konce. Věřím v Ducha svatého, Pána a dárce života, který z Otce i Syna vychází, s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován a mluvil ústy proroků. Věřím v jednu, svatou, všeobecnou apoštolskou církev. Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů. Očekávám vzkříšení mrtvých a život budoucího věku. Amen.
Nejnovější příspěvky
Nejnovější komentáře
Archivy
Rubriky