• Komunikace s Bohem a s lidmi mobilem

    „A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu, vytrhl je z tísně.“ Ž 107, 6
    Samuel odpověděl: Mluv, tvůj služebník slyší!“ 1Sam 3, 10

    Vrátili jsme se před časem z Dolan, kam jezdíváme 1x za rok na týdenní dovolenou. Manželka odtamtud pochází a my tam vždy strávíme milé společenství s našimi příbuznými, švagrem a švagrovou, s jejich některými dospělými dětmi  a s dalšími příbuznými, kteří tam mají chalupy nebo domy v údolí.  Naše děti, když byly malé, nikam jinam ani nechtěly jezdit. Bylo tam osm bratranců a sestřenic, krásné zalesněné údolí, potok, kde se chlapci pokoušeli chytat pstruhy a jiné atrakce, takže prohlašovali, že by k moři ani nechtěli, že jim bohatě stačí Dolany. Byli jsme rádi, že se jim v Dolanech tak líbí, na cestu k moři jsme stejně neměli.

    Jednu výhodu má pobyt v Dolanech, jak dnes vnímám,   ještě navíc. Není tam signál mobilu. A  tak vlastně jednou za rok se mi mobil  odmlčí skoro na celý týden.  Teprve, když zajedu do blízkého městečka, do Proseče, kde obvykle v neděli sloužím slovem v takovém rodinném shromáždění, nebo do V. Mýta, kam jsem v sobotu vezl synovce, si zapnu mobil a za chvíli se mi začnou hromadit zprávy a vzkazy, které jsem v průběhu týdne nepřijal, protože tam nebyl signál. Na ty nejnutnější pak krátce reaguji SMS zprávou nebo telefonátem a pak zase na několik dnů mobil vypnu.

    Proč o tom mluvím v modlitební chvíli? O něčem takovém jako je mobil jsme ještě před možná deseti lety mohli sotva snít. Když jsem měl známost se svou budoucí ženou Marcelou, tak jsme si 1x týdně psali. Já jsem byl na Moravce v Beskydách a ona v Brně. A pak jsme zase museli týden čekat na odpověď. Ani s telefony to nebylo moc jiné. Bylo jich málo a telefonování bylo drahé. Obvykle se muselo jít na poštu a být předem domluveni, kdy kdo zavolá. Mobil vedle automatické pračky považuji proto za největší vynálezy posledních 50 let. Velmi změnily náš život.

    A přece my, kteří čteme Písmo, jsme věděli o takové komunikaci ještě mnohem dříve než byly vynalezeny mobilní telefony. Byla to a je to komunikace s Bohem. Je otázka, zda jsme jí vždy důvěřovali?

    K Pánu Bohu můžeme totiž volat kdykoliv se nám zamane. Ve dne i v noci. Nikdy není jeho linka přetížena. A smíme k němu volat odkudkoliv. A navíc komunikace s ním je tak jednoduchá, že se ji může každý naučit. I malé děti už dovedou ovládat mobil, tak je jeho ovládání snadné. Možná, že neumíme ovládat všechny jeho funkce, ale volání a příjem hovoru to zvládnou malé děti i staří lidé.  Nepotřebujeme k tomu žádné technické znalosti, stejně jako nepotřebujeme ke komunikaci s Pánem Bohem žádné teologické znalosti. Jenom potřebujeme vědět, že nám Pán Bůh nejen naslouchá, ale k nám občas také mluví. A že máme pozorně naslouchat jeho hlasu. A kdykoliv k němu voláme,  že k němu máme volat upřímně a pokorně.

    Dokonce ta Boží komunikace s námi předčí i ty nejlepší mobily. Protože pro Pána Boha neexistují místa, kde by nebyl signál.  Až na jednu výjimku. Totiž, když sami vypneme svůj příjem od Boha. Když si nechceme nechat Pánem Bohem mluvit do našeho života. To je pak ovšem jiná situace. Není to vina Boží, ale závada v komunikaci je na naší straně.

    Víte já jsem někdy pěkně nazlobený na některé spolupracovníky nebo i na některé kazatele, když jim třeba volám několikrát za den a vždycky mají vypnutý mobil. Já jsem už v důchodu a nedovolím si vypnout na celý den mobil. Obvykle ho vypínám až po 10 hod večer a zapínám ráno v 8 hodin. Tím, že jsem na spojení  přece dávám najevo, že jsem těm, kteří mne potřebují, k disposici, že jsem tu pro ně. Vždyť i Pán Bůh je stále na příjmu. V Ž 107, 6 čtu: Když ve svém soužení úpěli k Hospodinu,vytrhl je z tísně.“ Znovu a znovu se to ozývá jako refrén tohoto Žalmu.  Když žíznili, když seděli v temnotách šeré smrti, když se vydávali na lodích na moře, atd. Prostě když volali k Hospodinu, vyslyšel je. Pán Bůh byl a je stále na příjmu.

    Někdy slyším od některých lidí, že Pán Bůh už ve shromáždění k nim nemluví, že si z toho nic nemohou vzít. Vždycky mně to bolí, když to slyším, protože vím, že je to jiné. Že oni neslyší, protože sami mají vypnuto.

    Prosme dnes zato, aby lidé, kteří přicházejí do shromáždění slyšeli Boží hlas. Prosme za zmocnění všech služebníků Slova. Prosme i sami za sebe, abychom i my slyšeli a porozuměli, co nám chce dnes povědět Pán Bůh. Jsem někdy velice smutný z toho, že i lidé, kteří celý život chodí do sboru, jednají jako by nikdy Boží hlas neslyšeli. Neboť dovedou druhé nenávidět, nedovedou odpustit a jsou tak velikým pohoršením pro nevěřící lidí kolem nás. Prosme, abychom my Boží hlas nejen  slyšeli, ale abychom jej i poslechli. Abychom byli jako mladičký Samuel, který říká: Mluv, Tvůj služebník slyší.  Amen     

     kazatel Jaroslav Orawski

    1 Samuelova 3:1 -14 Mládenec Samuel vykonával službu Hospodinovu pod dohledem Élího. V těch dnech bylo Hospodinovo slovo vzácné, prorocké vidění nebylo časté. Jednoho dne ležel Élí na svém místě. Oči mu začaly pohasínat, takže neviděl. Boží kahan ještě nezhasl a Samuel ležel v Hospodinově chrámě, kde byla Boží schrána. Hospodin zavolal na Samuela. On odpověděl: „Tu jsem.“ Běžel k Élímu a řekl: „Tu jsem, volal jsi mě.“ On však řekl: „Nevolal jsem, lehni si zase.“ Šel si tedy lehnout. Ale Hospodin zavolal Samuela znovu. Samuel vstal, šel k Élímu a řekl: „Tu jsem, volal jsi mě.“ On však řekl: „Nevolal jsem, můj synu, lehni si zase.“ Samuel ještě Hospodina neznal a Hospodinovo slovo mu ještě nebylo zjeveno. A znovu, potřetí, zavolal Hospodin Samuela. On vstal, šel k Élímu a řekl: „Tu jsem, volal jsi mě.“ Tu Élí pochopil, že mládence volá Hospodin. I řekl Élí Samuelovi: „Jdi si lehnout; jestliže tě zavolá, řekneš: Mluv, Hospodine, tvůj služebník slyší.“ Samuel si tedy šel lehnout na své místo.  A Hospodin přišel, stanul a zavolal jako předtím: „Samueli, Samueli!“ Samuel odpověděl: „Mluv, tvůj služebník slyší.“ Hospodin řekl Samuelovi: „Hle, já učiním v Izraeli něco takového, že bude znít v obou uších každému, kdo o tom uslyší. Onoho dne uvedu na Élího všechno, co jsem ohlásil jeho domu, od začátku až do konce. Oznámil jsem mu, že jeho dům odsuzuji navěky pro nepravost, o které věděl: Jeho synové přivolávají na sebe zlořečení, on však proti nim nezakročil. Proto jsem o Élího domu přísahal: Dům Élího nebude nikdy zbaven viny ani obětním hodem ani obětním darem.“

    Žalmy 107:1  Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, jeho milosrdenství je věčné!

Comments are closed.