V Betlémské kapli začal kázat Mistr Jan Hus
Kázání byla v češtině a jejich tématem bývala obnova církve. Betlémská kaple byla patrně prvním oficiálním církevním prostorem v Evropě, kde se pravidelně kázalo v domácím jazyce. Do této kaple se vešlo více než 2000 posluchačů, nebyly zde lavice a posluchači stáli. Tenkrát 2000 posluchačů tvořilo 5-7% obyvatel celé Prahy. To vysvětluje veliký dosah a vliv Husových kázání.
Strhující a reformační byl důraz na pravdu Božího slova, pravdu Kristova evangelia a také její aplikaci na etiku a sociální otázky. Když byla nad Husem vyhlášena církevní klatba, v roce 1412 se odvolal k autoritě, kterou kanonické právo neznalo. Na Mostecké věži Hus přibil své odvolání k Ježíši Kristu. V něm vyhlásil, komu se cítí odpovědný, a kdo je nejvyšší autoritou v církvi. Hus uplatnil reformační zásadu, že Boží zákon musí být normou v církvi.
Ještě ze svého vězení při Kostnickém koncilu, v roce 1414, dává souhlas, aby poprvé po staletích byla svatá Večeře Páně opět vysluhována „pod obojí způsobou“, kdy všichni účastníci sdíleli chléb i víno. To se také hned uskutečnilo ve čtyřech pražských kostelech a téměř přes noc se v Čechách stal kalich symbolem obnovného hnutí. Svatá večeře Páně sbor křesťanské církve vytvářela a také přetvářela Kristovým křížem a vítězstvím vzkříšení.