Věříme v osobního Boha. Je stvořitelem našeho světa. Dává mu směr a cíl. Člověk byl stvořen jako bytost, která bude odrážet osobnost samého Boha a bude žít se svým tvůrcem ve vzájemném přátelství. Jako lidé jsme naše přátelství s Bohem porušili hříchem.
Hřích jsou jednak naše jednotlivé poklesky, krádež, lež, podvod sobectví, vražda a další. Ty však nejsou hlavním důvodem ztráty přátelství s Bohem, jsou důsledkem oddělení od Boha. Hřích, pro který jsem oddělení od Boha, začal už v ráji. Adam s Evou neuposlechli a jedli ze stromu poznání dobrého a zlého. Hřích není, že jedli, ale jejich vyjádření: „Bože, já to zvládnu sám, budu žít podle svého.“ Jedná se o odchýlení od Božího plánu.
Slovo hřích lze přeložit jako minutí se cíle. Toto lidské odvrácení od božího záměru nás staví pod Boží hněv. Důsledek Božího hněvu je smrt. Nejedná se jen o smrt tělesnou, ale tíha této smrti spočívá v neschopnosti života s Bohem.
Nejsme schopni se hříchu zbavit samy jakýmikoli dobrými skutky či náboženstvím. Tato snaha vždy končí ještě větším zapletením do hříchu. Lze to ilustrovat na dějinách lidstva. Vždyť lidé se stále snaží o mír a pokoj a člověk stále vidí rozbroje, války a nenávist.
Bůh stále miluje člověka a našel řešení našeho problému ze své strany. Poslal na zem svého syna Ježíše Krista. Narodil se zázračným způsobem z panny. Do svých třiceti let žil jako obyčejný člověk. Ve třiceti letech začal veřejně kázat, uzdravoval nemocné, křísil mrtvé, utišoval bouře. Lidé okolo něj si mysleli, že přišel obnovit jejich království a dát jim moc, kterou měli dřív. On nepřišel panovat, ale obnovit vztah člověka a Boha. Učinil tak skrze svou smrt na kříži. Svou smrtí na sebe vzal náš hřích i s jeho důsledky. Umožnil nám opět navázat přátelství s Bohem.
Po smrti na kříži, byl pohřben a třetího dne vstal z mrtvých. Po zmrtvýchvstání se zjevil svým učedníkům. Viděli ho, mluvili s ním a dokonce s ním i jedli. Pak odešel do nebe. Ježíšovo zmrtvýchvstání pro nás znamená, že Ježíšův skutek byl přijat Bohem a on byl prohlášen spravedlivým. Ježíš nabízí tuto svou spravedlnost, která umožňuje život v blízkém přátelském svazku s Bohem, nám lidem jako dar.
Je na každém z nás, zda se pokoříme před Bohem, vyznáme svou hříšnou vzpouru proti němu a požádáme jej, aby na nás pohlížel skrze spravedlnost Ježíše Krista. Bůh zve každého k společnému utváření jeho životního příběhu. Každý člověk je odpovědný za postoj, který zaujme ke svému tvůrci. Jde o rozhodnutí, které ovlivňuje časnost i věčnost člověka.
Církev je společenství lidí, kde se sdílíme o své zkušenosti z přátelství s Bohem a navzájem si pomáháme, jak jít životem s ním. Chcete li se dozvědět více, tak další informace a odpovědi na případné otázky lze nalézt zde.
Naše církevní společenství patří mezi sbory Církve bratrské. Jinými slovy a podrobněji zde řečené vyznání víry můžete nalézt zde.
