Jak asi mnozí víte, každý rok pořádá naše mládež letní tábor zaměřený na výuku angličtiny. Skutečným jádrem celého týdenního pobytu je však sdílení evangelia se studenty, z nichž někteří o Ježíši Kristu třeba ještě neslyšeli a pokud ano, tak jen zkreslené zkazky.
Stejně jako dva předešlé roky jsme camp uspořádali ve spolupráci s kyjovským sborem a tamní mládeží. Náš skvělý tým se však letos rozrostl ještě o člena evangelického sboru v Kloboukách u Brna. A vzhledem k tomu, že se campu účastnilo rovněž několik studentů pocházejících z katolických rodin, vytvořili jsme tak vpravdě ekumenické prostředí 
Klíčovými se však pro celý tábor staly jiné dva týmy – americký a interní. Americký tým se skládal z pětice statečných Američanů, kteří k nám letos zavítala z horké Arizony. A přestože jich bylo méně než v minulých letech, lepší tým bychom si ani ve snu přát nemohli! Byli moudří, obětaví a hlavně pevní ve víře, což posilovalo i nás v českém týmu. Interní tým, který kromě našeho campu spolupracoval ještě s English campy v Novém Městě pod Smrkem a Kutné Hoře, jsme mohli považovat za takřka domácí, protože čtveřici Američanů doplnila i naše Miriam Halámková coby překladatelka a měla tak na campu své nezastupitelné místo.
Celý týden proběhl až zázračně dobře především díky velké spoustě modliteb, za které bych jménem celého týmu chtěla poděkovat. Studenti měli během večerních programů a následných diskusí možnost přemýšlet o Pánu Ježíši, o hříchu, o spasení a o tom, co to znamená pro jejich životy. Rozdávali jsme Bible, vedli desítky rozhovorů – některé hodně hluboké – a s nesmírnou radostí sledovali, jak někteří skutečně slyší Ježíšovo pozvání a obrací se k Němu! Nejpatrnější to bylo poslední dva večery, kdy bylo zvěstováno evangelium, jehož význam si pak studenti mohli více uvědomit během Labyrintu – noční stezky rozdělené na několik stanovišť, na nichž přemýšleli o svém životě v kontextu biblické zvěsti a v jejím závěru měli možnost „přibít“ černá papírová srdce popsaná svými hříchy na kříž a místo nich si vzít čistá bílá srdce. Ostatně tento moment se hluboce dotýkal i věřících studentů, kteří tak mohli prohloubit svůj vztah k Bohu.
Zkrátka a dobře to byl zcela výjimečný týden, který se hluboce vryl do srdcí všech přítomných. A za to všechno patří díky a chvála Pánu Ježíši, protože kdyby On nejednal svým Duchem, nic z toho by se nestalo.