^ Žalmy
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 |40| 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150
Ž 40,1 Přednímu zpěváku, Davidův žalm. Žádostivě očekával jsem na Hospodina, i naklonil se ke mně, a vyslyšel mé volání.
Ž 40,2 A vytáhl mne z čisterny hlučící, i z bláta bahnivého, a postavil na skále nohy mé, a kroky mé utvrdil.
Ž 40,3 A tak vložil v ústa má píseň novou, chválu Bohu našemu, [což] když uhlédají mnozí, i báti se, i doufání skládati budou v Hospodinu.
Ž 40,4 Blahoslavený ten člověk, kterýž skládá v Hospodinu svou naději, a neohlédá se na pyšné, ani na ty, kteříž se ke lži uchylují.
Ž 40,5 Mnohé věci činíš ty, Hospodine Bože můj, [a] divní [jsou] skutkové tvoji i myšlení tvá o nás; není, kdo by je pořád vyčísti mohl před tebou. [Já] chtěl-li bych je vymluviti a vypraviti, mnohem více jich jest, nežli vypraveno býti může.
Ž 40,6 Oběti a daru neoblíbils, [ale] uši jsi mi otevřel; zápalu a oběti za hřích nežádal jsi.
Ž 40,7 Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, [jakož] v knihách psáno jest o mně.
Ž 40,8 Abych činil vůli tvou, Bože můj, líbost mám; nebo zákon tvůj [jest] u prostřed vnitřností mých.
Ž 40,9 Ohlašoval jsem spravedlnost v shromáždění velikém; aj, rtů svých [že] jsem nezdržoval, ty znáš, Hospodine.
Ž 40,10 Spravedlnosti tvé neukryl jsem u prostřed srdce svého, pravdu tvou a spasení tvé vypravoval jsem, nezatajil jsem milosrdenství tvého a pravdy tvé v shromáždění velikém.
Ž 40,11 Ty [pak], Hospodine, nevzdaluj slitování svých ode mne; milosrdenství tvé a pravda tvá vždycky ať mne ostříhají.
Ž 40,12 Neboť jsou mne obklíčily zlé věci, jimž počtu není; dostihly mne mé nepravosti, tak že prohlédnouti nemohu; rozmnožily se nad [počet] vlasů hlavy mé, a srdce mé opustilo mne.
Ž 40,13 Račiž ty mne, Hospodine, vysvoboditi; Hospodine, pospěšiž ku pomoci mé.
Ž 40,14 Zahanbeni buďte, a zapyřte se všickni, kteříž hledají duše mé, aby ji zahladili; zpět obráceni a v potupu dáni buďte, kteříž líbost mají v neštěstí mém.
Ž 40,15 Přijdiž na ně spuštění za to, že mne k hanbě přivésti usilují, říkajíce: Hahá, hahá.
Ž 40,16 [Ale] ať radují a veselí se v tobě všickni hledající tebe, a milující spasení tvé ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin.
Ž 40,17 Já pak [ačkoli] chudý a nuzný jsem, Pán [však] pečuje o mne. Pomoc má a vysvoboditel můj ty jsi. Bože můj, neprodlévejž.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz