1 Korintským 14:1 Držte se lásky a usilujte o duchovní dary, nejvíce o dar prorocké řeči.
1 Korintským 14:2 Vždyť kdo ve vytržení mluví jazyky, nemluví k lidem, nýbrž k Bohu, a nikdo mu nerozumí. Je puzen Duchem, ale to, co říká, zůstává tajemstvím.
1 Korintským 14:3 Ten však, kdo má prorocký dar, mluví k lidem pro jejich duchovní užitek, napomenutí i povzbuzení.
1 Korintským 14:4 Kdo ve vytržení mluví jazyky, mluví k svému užitku, ale kdo mluví prorocky, mluví k užitku církve.
1 Korintským 14:5 Chtěl bych, abyste všichni mluvili jazyky, ale ještě více, abyste měli prorocký dar. Neboť ten, kdo mluví prorocky, znamená víc než ten, kdo mluví ve vytržení - ledaže by jeho řeč byla vykládána, aby z toho církev měla užitek.
1 Korintským 14:6 Vždyť kdybych k vám, bratří, přišel a mluvil jazyky, a nepřinesl vám žádné zjevení od Boha ani poznání ani prorocké slovo ani naučení - jaký prospěch byste z toho měli?
1 Korintským 14:7 Je to jako s hudebními nástroji, třeba s flétnou nebo kytarou: kdyby nevydávaly odlišné tóny, jak by bylo možno rozeznat nápěv, který se na nich hraje?
1 Korintským 14:8 A kdyby polnice vydala neurčitý zvuk, kdo by se připravoval k bitvě?
1 Korintským 14:9 Tak i vy: Jestliže ve vytržení nepromluvíte jasné slovo, jak se má poznat, co bylo řečeno? Budete mluvit jen do vzduchu!
1 Korintským 14:10 Na světě je mnoho různých řečí a každá má svá slova.
1 Korintským 14:11 Jestliže však neznám význam těch slov, budu pro mluvícího cizincem a on zase bude cizincem pro mne.
1 Korintským 14:12 Tak i vy: když tak horlivě usilujete o duchovní dary, snažte se, abyste měli hojnost těch, které slouží růstu celé církve.
1 Korintským 14:13 A proto ten, kdo mluví jazyky, nechť prosí, aby je dovedl také vykládat.
1 Korintským 14:14 Kdybych se modlil ve vytržení, modlil by se můj duch, ale má mysl by toho nebyla účastna.
1 Korintským 14:15 Co tedy? Budu se modlit ve vytržení ducha, ale budu se také modlit s vědomou myslí. Budu zpívat chvalozpěvy ve vytržení ducha, ale budu zpívat také s vědomou myslí.
1 Korintským 14:16 Kdybys děkoval Bohu ve vytržení, jak by ten, kdo do toho není zasvěcen, mohl říci Amen k tvému díkůvzdání, když nerozumí tomu, co říkáš?
1 Korintským 14:17 Ty sice dobře vzdáváš díky, ale druhý z toho nemá žádný užitek.
1 Korintským 14:18 Děkuji Bohu, že mám dar mluvit jazyky více než vy všichni,
1 Korintským 14:19 ve shromáždění však - abych poučil i druhé - raději řeknu pět slov srozumitelně než tisíce slov ve vytržení.
1 Korintským 14:20 Bratří, ve svém myšlení nebuďte jako děti. Ve zlém buďte jako nemluvňata, ale v myšlení buďte dospělí.
1 Korintským 14:21 V Zákoně je psáno: `Jinými jazyky a ústy cizozemců budu mluvit k tomuto lidu, ale ani tak mě nebudou poslouchat´, praví Hospodin.
1 Korintským 14:22 Mluvení jazyky není tedy znamením k víře, nýbrž k nevěře, prorocká řeč však nevede k nevěře, nýbrž k víře.
1 Korintským 14:23 Kdyby se celá církev sešla ve shromáždění a všichni by mluvili ve vytržení, a přišli by tam lidé nezasvěcení a nevěřící, cožpak neřeknou, že blázníte?
1 Korintským 14:24 Budou-li všichni mluvit prorocky a přijde tam člověk nevěřící nebo nezasvěcený, bude vším, co slyší, souzen a usvědčován,
1 Korintským 14:25 vyjdou najevo věci skryté v jeho srdci, takže padne na kolena, pokoří se před Bohem a vyzná: "Vskutku je mezi vámi Bůh!"
1 Korintským 14:26 Co z toho plyne, bratří? Když se shromažďujete, jeden má žalm, druhý slovo naučení, jiný zjevení od Boha, ještě jiný promluví ve vytržení a další to vyloží. Všecko ať slouží společnému růstu.
1 Korintským 14:27 Pokud jde o mluvení jazyky, ať promluví dva nebo tři, jeden po druhém, a někdo ať vykládá.
1 Korintským 14:28 Kdyby neměli vykladače, ať ve shromáždění mlčí, každý ať mluví ve vytržení jen pro sebe a před Bohem.
1 Korintským 14:29 Z proroků ať promluví dva neb tři a ostatní ať to posuzují.
1 Korintským 14:30 Dostane-li se zjevení jinému ve shromáždění, nechť ten první umlkne.
1 Korintským 14:31 Jeden po druhém můžete všichni prorocky promluvit, aby všichni byli poučeni a všichni také povzbuzeni.
1 Korintským 14:32 Prorok přece ovládá svůj prorocký dar.
1 Korintským 14:33 Bůh není Bohem zmatku, nýbrž Bohem pokoje. Jako ve všech obcích Božího lidu,
1 Korintským 14:34 ženy nechť ve shromáždění mlčí. Nedovoluje se jim, aby mluvily; mají se podřizovat, jak to říká i Zákon.
1 Korintským 14:35 Chtějí-li se o něčem poučit, ať se doma zeptají svých mužů; ženě se nesluší mluvit ve shromáždění.
1 Korintským 14:36 Vyšlo snad slovo Boží od vás? Nebo přišlo jen k vám samotným?
1 Korintským 14:37 Pokládá-li se někdo za proroka nebo za člověka obdařeného Duchem, měl by poznat, že to, co vám píšu, je přikázání Páně.
1 Korintským 14:38 Kdo to neuznává, nedojde sám uznání.
1 Korintským 14:39 A tak, bratří moji, horlivě se snažte prorokovat a nebraňte mluvit jazyky.
1 Korintským 14:40 Všechno ať se děje slušně a spořádaně.
[INDEX] [1 KORINTSKÝM]: [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16]