Deuteronomium 32:1 Naslouchejte, nebesa, budu mluvit, poslouchej, země, řeči mých úst.
Deuteronomium 32:2 Ať kane jako déšť mé naučení, nechť se snáší má řeč jako rosa, jako prška na mladou trávu, jako vlahé krůpěje na bylinu.
Deuteronomium 32:3 Hlásám Hospodinovo jméno, přiznejte velikost našemu Bohu!
Deuteronomium 32:4 On je Skála. Jeho dílo je dokonalé, na všech jeho cestách je právo. Bůh je věrný a bez podlosti, je spravedlivý a přímý.
Deuteronomium 32:5 Pokolení pokřivené a potměšilé do zkázy se vrhlo. Pro svá poskvrnění přestalo být jeho syny.
Deuteronomium 32:6 Takto odplácíte Hospodinu, lide zbloudilý a nemoudrý? Cožpak není on tvůj Otec? Vždyť mu patříš. On tě učinil a zpevnil.
Deuteronomium 32:7 Rozpomeň se na dávné dny, snaž se porozumět létům zašlých pokolení, vyptávej se svého otce, on ti poví, svých starců, oni ti řeknou:
Deuteronomium 32:8 Když Nejvyšší přiděloval pronárodům dědictví, když rozsazoval lidské syny, stanovil hranice kdejakého lidu podle počtu synů Izraele.
Deuteronomium 32:9 Hospodinovým podílem je jeho lid, vyměřeným dílem jeho dědictví je Jákob.
Deuteronomium 32:10 Našel ho v zemi divokých pouští, v pustotě kvílících pustin, zahrnul ho svou péčí, chránil ho jako zřítelnici oka.
Deuteronomium 32:11 Jako bdí orel nad svým hnízdem a nad svými mláďaty se vznáší, svá křídla rozprostírá, své mládě bere a na své peruti je nosí,
Deuteronomium 32:12 tak Hospodin sám ho vedl, žádný cizí bůh s ním nebyl.
Deuteronomium 32:13 Dovolil mu jezdit po posvátných návrších země, aby jedl, čím oplývá pole, kojil ho medem ze skaliska, olejem z křemene skály,
Deuteronomium 32:14 smetanou krav a mlékem ovcí spolu s tukem jehňat a beranů bášanského plemene i kozlů; sytil ho bělí pšeničného zrna. Pil jsi i ohnivé víno, krev hroznů.
Deuteronomium 32:15 Ješurún ztučněl a zbujněl, ztučněl jsi, obrostl tukem a ztloustl. Bohem, který ho učinil, opovrhl, potupil Skálu své spásy.
Deuteronomium 32:16 Bohy cizími ho popouzeli k žárlivosti, ohavnými modlami ho uráželi.
Deuteronomium 32:17 Obětovali běsům, a ne Bohu, božstvům, jež ani neznali, těm novým, nedávno povstalým, před nimiž se vaši otcové nechvěli hrůzou.
Deuteronomium 32:18 Opomněl jsi Skálu, která tě zplodila, zapomněls na Boha, který tě v bolestech zrodil.
Deuteronomium 32:19 Hospodin to viděl. Odvrhl je, uražen skutky svých synů a dcer.
Deuteronomium 32:20 Řekl: "Skryji před nimi svou tvář, uvidím, jaký vezmou konec. Je to proradné pokolení, synové bez věrnosti.
Deuteronomium 32:21 Popouzeli mě lžibohem k žárlivosti, svými přeludy mě uráželi; já je popudím lžilidem, pobloudilým pronárodem jim urážky splatím.
Deuteronomium 32:22 Mým hněvem se vznítil oheň, až do nejhlubšího podsvětí šlehá, pohltí zemi i to, co se z ní těží, sežehne základy hor.
Deuteronomium 32:23 Samé zlo na ně shrnu, vystřílím na ně své šípy.
Deuteronomium 32:24 Budou vysíleni hladem, stráveni nákazou, přehořkou morovou ranou. Vydám je zubům šelem a jedovatým plazům v prachu.
Deuteronomium 32:25 Venku jim připraví sirobu meč, v komnatách zachvátí strach jinocha i pannu, kojence i muže šedivého.
Deuteronomium 32:26 Řekl bych: Rozpráším je, vyhladím jejich památku mezi lidmi.
Deuteronomium 32:27 Ale obávám se urážek nepřítele a že to jejich protivníci nepochopí, že řeknou: »Vyvýšila se naše vlastní ruka; Hospodin nic takového nevykonal.«"
Deuteronomium 32:28 Je to pronárod, jenž ztratil soudnost, nejsou schopni porozumět.
Deuteronomium 32:29 Kdyby byli moudří, jednali by prozíravě, pochopili by, jak skončí.
Deuteronomium 32:30 Jak to, že jeden zažene tisíc a dva zaženou na útěk deset tisíc! Ne-li proto, že je prodala jejich Skála, že je Hospodin vydal v plen?
Deuteronomium 32:31 Jejich skála není jako Skála naše, to mohou posoudit i naši nepřátelé.
Deuteronomium 32:32 Jejich réva je z révy sodomské, z vinic Gomory, jejich hrozny, hrozny jedovaté, mají trpká zrnka.
Deuteronomium 32:33 Jejich víno, jedovina dračí, krutý zmijí jed.
Deuteronomium 32:34 "Což to není uschováno u mne, zapečetěno v mých pokladnicích?
Deuteronomium 32:35 Má je pomsta i odplata, přijde včas a jejich noha zakolísá, den jejich běd se blíží, řítí se na ně, co je jim uchystáno."
Deuteronomium 32:36 Hospodin svůj lid obhájí, bude mít se svými služebníky soucit, až uzří, že ubývá sil, že je konec se zajatým i se zanechaným.
Deuteronomium 32:37 Tu řekne: "Kdepak jsou jejich bohové, skála, k níž se přivinuli?
Deuteronomium 32:38 Ti, kteří jídali tuk jejich obětí, popíjeli víno jejich úliteb? Ať povstanou a pomohou vám, ať jsou vám skrýší!
Deuteronomium 32:39 Nyní hleďte, jsem jedině já, jiný bůh vedle mne není, já usmrcuji i obživuji, zdeptal jsem, a zase zhojím, není, kdo by vytrhl z mé ruky.
Deuteronomium 32:40 Pozvedám ruku k nebi a pravím: Já jsem živ navěky!
Deuteronomium 32:41 Nabrousím-li svůj blýskavý meč, chopí-li se moje ruka soudu, vykonám nad svými protivníky pomstu, odplatím těm, kdo mě nenávidí.
Deuteronomium 32:42 Opojím své šípy krví - můj meč bude požírat maso -, krví skolených a zajatých, hlavou nepřítele s vlajícími vlasy."
Deuteronomium 32:43 Pronárody, zaplesejte s jeho lidem, vždyť on pomstí krev svých služebníků, vykoná nad svými protivníky pomstu a svou zemi, svůj lid, zprostí viny.
Deuteronomium 32:44 Mojžíš předstoupil a přednesl všechna slova této písně lidu, on i Hóšea, syn Núnův.
Deuteronomium 32:45 Když Mojžíš domluvil k celému Izraeli všechna tato slova,
Deuteronomium 32:46 řekl jim: "Upněte své srdce ke všem slovům, která vám dnes dosvědčuji. Přikážete svým synům, aby bedlivě dodržovali všechna slova tohoto zákona.
Deuteronomium 32:47 Pro vás není to slovo prázdné, ono je váš život. Pro toto slovo budete dlouho žít v zemi, do níž přejdete přes Jordán, abyste ji obsadili."
Deuteronomium 32:48 Ještě téhož dne promluvil Hospodin k Mojžíšovi:
Deuteronomium 32:49 "Vystup zde na pohoří Abarím, na horu Nebó, která je v moábské zemi, naproti Jerichu, a pohleď na kenaanskou zemi, kterou dávám synům Izraele do vlastnictví.
Deuteronomium 32:50 Vystup na tu horu, na ní zemřeš a budeš připojen ke svému lidu, jako zemřel tvůj bratr Áron na hoře Hóru a byl připojen ke svému lidu,
Deuteronomium 32:51 protože jste se mi zpronevěřili uprostřed Izraelců u Vod sváru v Kádeši na poušti Sinu, že jste uprostřed Izraelců nedosvědčili mou svatost.
Deuteronomium 32:52 Proto uzříš zemi jen odtud, ale tam do země, kterou dávám synům Izraele, nevstoupíš."
[INDEX] [DEUTERONOMIUM]: [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34]