"Květná neděle" (letos 5. 4.) je poslední postní nedělí, po níž začíná "Svatý týden". Označení "květná" připomíná Ježíšův slavný vjezd do Jeruzaléma před židovskými velikonočními svátky - paschou, kdy ho zástupy nadšeně vítaly a mávaly ratolestmi. Při bohoslužbách této neděle se poprvé čtou "pašije" (= texty evangelia, které popisují zatčení, odsouzení a umučení Ježíše Krista). Dodnes je častým zvykem pašije zpívat či dramatizovat.
Svatý týden
Poslední dny postní doby mají název "Svatý týden".
Jsou obecně věnovány památce Ježíšova utrpení - to je však jen jeden pól
velikonočního tajemství. Celistvé poselství Velikonoc je obsaženo v tom, že
Kristovo utrpení má svůj cíl v Ježíšově zmrtvýchvstání a ve vykoupení člověka.
Velikonoční třídenní (triduum)
Vrcholem a středem liturgie křesťanů je slavnost tří velikonočních dnů utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Páně. Toto třídenní začíná večerní mší (po západu slunce) na Zelený čtvrtek a končí modlitbou večerních chval o velikonoční neděli. Slavnost Velikonoc je tak tvořena Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou a Nedělí zmrtvýchvstání. (Podle židovského počítání začínal nový den po západu slunce, proto jsou tyto dny skutečně tři.)
Zelený čtvrtek (letos 9. 4.)
Mší, která se slaví večer, si církev připomíná poslední
večeři, při které Ježíš ustanovil památku na své utrpení a smrt. Jako výkupné
za hříchy každého člověka obětoval Bohu Otci své tělo a svou krev pod způsobami
chleba a vína a předal je apoštolům. Učinil to během židovské velikonoční
hostiny (paschy), připomínající "egyptské události": vyvedení z
otroctví v Egyptě do zaslíbené země a Boží ochranu před smrtí pro všechny, kdo
své domovy označili krví obětovaného beránka.
Velký pátek (letos 10. 4.)
Ježíš přijímá rozsudek smrti v den, kdy byli v Jeruzalémském
chrámě obětováni velikonoční beránci. Stává se novým velikonočním beránkem,
který svou smrtí zpečetil novou věčnou smlouvu mezi Bohem a lidmi, smlouvu o
spáse každého člověka. V tento den se od pradávna neslaví mše, jen liturgická
památka, která se skládá ze tří částí: bohoslužby slova, uctívání kříže a
přijímání.
Těžištěm bohoslužby slova jsou pašije podle evangelisty Jana. Poukazují na Ježíše - beránka a ztotožňují jeho oběť na kříži s velikonoční obětí na odpuštění hříchů a vítězstvím nad smrtí. Kříž je zde zobrazen jako vítězné znamení vykoupení. Ježíšovo "dokonáno jest" na kříži je jeho triumfem. Nápis na Ježíšově kříži, napsaný hebrejsky, řecky a latinsky - v tehdejších jazycích, poukazuje na fakt, že Ježíš přináší spásu lidem všech národů. Jedním z projevů účasti na Kristově utrpení za naše hříchy je velkopáteční půst.
Bílá sobota (letos 11. 4.)
Bílá sobota je připomínkou Ježíšova přebývání v hrobě a jeho
sestoupení do podsvětí. Je to den modliteb, rozjímání a postu. Na Bílou sobotu
církev neslaví mši.
Velikonoční noc
Velikonoční noc zvěstuje smrt a vzkříšení v jediném celku.
Vyjadřuje velikonoční vítězství nad smrtí a "přechod" (pesach) z
područí utrpení a smrti do života svobody a plnosti. Slavnost Veliké noci je
odedávna nocí bdění, v níž křesťané očekávají zmrtvýchvstání Páně a slaví je.
Velikonoční vigilie (bohoslužba v předvečer svátku) byla od prvních
křesťanských dob noční slavností a končila teprve společným stolováním za
rozbřesku nového dne.
Oslava Velikonoční noci má tuto strukturu:
* oslava velikonočního světla (velikonoční oheň, velikonoční svíce -
"paškál")
* bohoslužba slova
* křestní obřady (svěcení vody, obnova křestních slibů, křest)
* bohoslužba oběti - eucharistie
Neděle zmrtvýchvstání (letos 12.4.)
Mše této neděle má být co nejslavnostnější. Paškál
(velikonoční svíce) - symbol Ježíše Krista, který přemohl hřích a smrt, má být
viditelně umístěn v presbytáři (kněžišti).
Obsahem židovského svátku je oslava Boha - Zachránce (Spasitele). Židé si připomínají Boží záchranu z egyptského zotročení a slavné vyjití (exodus) z Egypta. Hospodin vysvobodil Izraelity celou řadou mocných zásahů. Na znamení Boží ochrany každá izraelská rodina obětovala Bohu beránka, který byl bez vady a jeho krví potřeli rám dveří svého domu. Izraelité takto byli uchráněni před zkázou, která kolem nich přešla bez povšimnutí. Odtud pochází židovský název velikonoc: "pesach" - "uchránění, ušetření, přejití".
Proč se jí špenát na Zelený čtvrtek?
A proč je ten čtvrtek vlastně zelený?
Jíst špenát na Zelený čtvrtek je lidovým zvykem, který s duchovním obsahem Velikonoc vůbec nesouvisí. Název Zelený čtvrtek vznikl přesmyčkou původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek).
Edita Baronová
Příloha | Velikost |
---|---|
velikonoce_-_popis_a_vyznam_jednotlivych_velikonocnich_dnu.doc | 32.5 KB |