Dětský odbor je jmenován Radou Církve bratrské. Naším posláním je rozvíjet službu mezi dětmi v České republice. Pokud máte nějaký nápad, čím by Vám mohl Dětský odbor pomoci, neostýchejte se na nás obrátit. Rádi zvážíme každou připomínku či podnět. Jsme tu pro Vás.

Kontakt: deti@cb.cz, tel. 569 436 130 nebo 737 745 344, skype: roman.neumann
Dětský odbor
Soukenická 15
Praha 1
110 00

číslo účtu: 4200155275/6800, variabilní symbol 202020 - více zde

Roman Neumann, předseda Dětského odboru – V minulosti byl vášnivým železničářem, ale poté, co "Bůh přehodil výhybku jeho života" s radostí slouží lidem ať už v církvi nebo mimo ni. Brzy po svém obrácení prožíval potřebu misie mezi dětmi, která se prakticky projevila vedením misijního dětského klubu v Suchdole nad Odrou. Rok a půl pomáhal v Dětské misii jakožto pracovník na civilní službě. Studoval Evangelikální teologický seminář v Praze a poté, v roce 1998, nastoupil do kazatelské služby. Nejdříve to bylo v Havířově, poté v Brně a nyní v Horní Krupé.

Rád fotí, cestuje a poznává nové země (navštívil již 25 zemí na 3 kontinentech). Jednou ze srdečních záležitostí je Skandinávie. Dokladem toho je i rozhovor pro rodinný časopis Kamínky, který si můžete přečíst zde: strana 1, strana 2 a strana 3. Zajímá vás víc? Poslechněte si vyprávění z jeho života, které bylo nahráno pro rozhlasovou stanici TWR zde. Nebo čtěte článek Přehozená výhybka aneb jak jsem poznal Boží lásku zde. „Jsem přesvědčen, že práce s dětmi je nesmírně důležitá.“ Roman Neumann byl 19. dubna 2011 hostem Dobrého rána s Jedničkou (pořad České televize na ČT1). Tématem rozhovoru byl Legoprojekt. Podívat se můžete zde. 

Kontakty: roman.neumann@cb.cz, tel. 569 436 130 a mobil 737 745 344, skype: roman.neumann

Pavel Fér - Od šedesátých let jsem vyrůstal na Kladně ve sboru CB, kde jsem ve 14. letech vydal svůj život Pánu Ježíši Kristu. Původně jsem byl povolán ke službě v dorostu a mládeži, poté i k plné kazatelské službě. Pán mi daroval nejprve manželku Jaroslavu a pak i šest dětí. Daniele, Kateřinu, Timotea, Lydii, Alžbětu a Benjamina. Práce (nejen s vlastními) dětmi je mi velmi blízká.

Kontakty: pavel.fer@cb.cz, tel. 389 771 310

Eva Havlíčková - Jsem z Bezděkova u Klatov. Vyučila jsem se knihařkou. Po vyučení jsem pracovala v tiskárně a pak jsem prodávala v Elimu v Klatovech (Second Hand).
K práci s dětmi jsem se dostala asi před 10 lety, kdy přijela do sboru skupina mladých lidí z Mnichova a měli připravený program do škol. Šli i do školy v Bezděkově, kde bydlím. Bratr kazatel mi řekl, jestli bych nechtěla děti, které budou mít zájem, více se dozvědět o Pánu Ježíši, pozvat k sobě domu. Radost jsem z toho neměla, měla jsem strach, protože mě lidi znají. Sice vědí, že jezdíme do shromáždění, ale co kdyby.... . Bála jsem se odmítnout br. kazatele a tak jsem ve škole před dětmi vystoupila s nadějí, že nikdo z dětí nepřijde. Ale hned druhý den se ke mě začaly děti trousit, každý den byl u mě někdo. Domluvily jsme se na určitý den a hodinu. Tak vznikl první klubv Bezděkově. Rozhodla jsem o prázninách pro ně udělat tábor. Pozvánky jsem dala i do školy. Byla nás na táboře asi 21 dětí a z toho 16 dětí z Bezděkova. Není to skvělé, jak Pán Bůh pracuje? Pak začaly na tábory jezdit i jejich kamarádi z Klatov a okolí. Začala jsem cítit, že bych měla založit klub i v Klatovech, protože nestačí jednou za rok se s dětmi sejít na táboře, ale je třeba dál se jim věnovat a vyučovat je Božím pravdám. V té době jsem učila ve sboru i besídku. Besídku jsem s těžkým srdcem opustila a začala se věnovat více dětem ze světa.V roce 1997 jsem si udělala kurz Efektivní vyučování dětí 1, který pořádá Dětská misie. Začala jsem jezdit na její semináře a v roce 1999 jsem si udělala 3měsíční vzdělávací výcvikový institut pro pracovníky s dětmi v Komorní Lhotce pořádané Dětskou misií. Tam se viditelně Pán Bůh dotknul mého srdce. Bůh mě nepovolal do práce s dětmi tak, že jsem jasně slyšela Boží hlas nebo měla jasné vidění nebo sen, ale dotknul se mého srdce. Právě na institutu, kde jsem jeden večer musela kleknout před Pánem a plakala jsem za děti z Klatov a okolí, za děti, který jdou do zahynutí, pryč od Boha. A v tu chvíli si Bůh zasáhl silně mé srdce a položil mi na srdce břemeno za děti. Modlila jsem se:" Pane, chci pomoci těmto dětem, použij si mě." Tento pocit nejde přesně popsat. V červnu 2001 jsem byla bez práce, protože obchod, ve kterém jsem prodávala, skončil. Dostala jsem nabídku z Dětské misie, jestli nechci jít do Dětské misie na plný úvazek. Nebylo to jednoduché rozhodnutí, ale nakonec jsem řekla ano, jdu do toho. V září 2001 jsem nastoupila do Dětské misie v Příboře, kde jsem nejprve byla 9 měsíců na praxi. V říjnu 2002 jsem byla vyslána do služby dětem pro plzeňský kraj. Mohu stále vidět, jak Pán Bůh jedná. Oslovil mě verš z 5. Moj. 10:12 "Nyní tedy, Izraeli, co od tebe požaduje Hospodin, tvůj Bůh? Jen aby ses bál Hospodina, svého Boha, chodil po všech jeho cestách, miloval ho a sloužil Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší." V létě mohou fungovat kluby na sídlištích, přes zimu se scházíme v místnosti. O prázdninách pořádáme tábory, kde přibývají stále nové děti, takovým pokusem byl i minitábor pro předškoláky, který se ujal a letos se bude také konat. Nezaměřuji se jen na děti, ale i na pracovníky a sbory, které o tuto službu mají zájem. Možná, až si to přečtete, tak si řeknete: to je skvělé, jak to funguje, jak jim to všechno jde dobře. Ale několikrát jsem všeho už měla dost a s prací chtěla "prásknout". Chtěla jsem chodit do normálního zaměstnání, odpoledne mít volno a soboty, neděle taky. Satan se snažil leccos nabourat a do dneška máme na sídlišti s rodiči problémy, ale důležité je to nevzdat a pokračovat. Vidět cíl, jaký máme a hledat pomoc u Boha, mít s ním spojení. Vždyť je psáno: "Bůh je naše útočiště, naše síla, pomoc v soužení vždy velmi osvědčená." Žalm 46:2

Klára Heczková -  Pastor pro Dětskou službu v CB Písek  - Elim. Svoje  povolání do služby prožila v 17-ti letech, kdy několik lidí ze sboru zatoužilo zvěstovat evangelium nejen sborovým dětem, ale také vyjít do ulic a zvát ke Kristu další kluky a holky. V té době sloužila v besídce a pak se k tomu přidaly kluby, které byly právě pro děti z nevěřících rodin. Pán Bůh žehnal v této službě a tak mohla prožívat Boží vedení  jako vedoucí v Awaně, besídkách, klubech a dorostu, tři roky byla v týmu vedoucích mládeže. Po narození dcery Ráchel a Jenifer  jasně viděla, že je nutné začít sloužit i rodičům dětí a jako maminka na mateřské dovolené se zapojila do služby ženám. V jejím životě ale byly i chvíle, kdy prožívala úplné vyčerpání a bolest z toho, jak hřích ničí životy a právě tehdy se učila, co to znamená skutečná důvěra v jediného Boha. Po ukončení roční stáže při Křesťanské Akademii mladých prožila povolání pro práci s vedoucími a toto zůstává stále i jako její hlavní náplň práce. Ve spolupráci s místním sborem pořádá různé kurzy a pobyty pro pracovníky s dětmi, příměstské tábory s angličtinou pro děti, letní tábory,..

Její  touhou je vidět kluky a holky jako „malé, ale silné učedníky“ Krista a zároveň vedoucí a učitele, kteří pomáhají rodičům ve vedení dětí k Bohu.

Její srdeční záležitostí  je Uganda, kde se zúčastnila misijního výjezdu.

Radomír Kalenský - Znovuzrození prožil ve svých 28 letech společně se svou manželkou Dášou při stavbě modlitebny na Staré Turé 12. 7. 1983. Krátce poté prožil hluboké osobní povolání pro celoživotní práci s dětmi, s nimiž začal aktivně pracovat nejprve v besídce a později také i v dorostu v CB Pardubice.
Po studiích na ČVUT v Praze působil deset let v Ústavu pro výzkum radiolokace ÚVR Opočinek u Pardubic, pak čtyři roky jako učitel na střední škole elektrotechnické SPŠE Pardubice, odkud jej Pán Bůh v jeho 40 letech povolal do celocírkevní služby tajemníka pro dorost CB. Byl ordinován za kazatele CB. Se svými spolupracovníky systematizoval práci dorostů v CB a založil Dorostovou unii. Současně se službou v DU začal v roce 1998 zkoumat možnost rozvinout více službu pro mladší školní děti nad rámec nedělních škol formou Awana klubů. V roce 2002 předal náčelnické křeslo v DU svému nástupci a začal se na plný úvazek věnovat Awana klubům. Stal se misionářem dětské mezinárodní neziskové organizace Awana International v ČR. Společně se svou věrnou ženou a spolupracovnicí Dášou založili celkem přes dvacet Awana klubů v pěti denominacích ČR a sedm klubů na Slovensku. Ve svém domovské sboru CB Pardubice zároveň slouží jako hlavní vedoucí Awana klubu a místopředseda staršovstva. Působí také jako učitel katechetiky na katedře praktické teologie ETS Praha. Je ženatý, otec čtyř dospělých dětí Honzy, Štěpánky, Janky a Radka.

Kontakt: radomir.kalensky@cb.cz

Dáša Kalenská – vyrůstala jsem v nevěřící rodině, ale krásné rodině, spolu se 4 sourozenci. Díky výchově v moudrosti a lásce, kterou mi dávali prarodiče a rodiče, jsem si do života odnesla bonus, který mi byl velkou pomocí při výchově a práci s dětmi. Moje maminka měla doma mikrojesle, a protože jsem jí musela s péčí o děti pomáhat, tak jsem získala úžasnou praxi, kterou jsem později s vděčností využívala. Nejprve s vlastními čtyřmi dětmi - dnes již dospělými. Pak se svěřenými dětmi v besídce, se kterými jsem krátce po svém obrácení v r. 1983 začala ve sboru CB Pardubice pracovat. Od roku 2000 jsem vedle besídky pracovala s dětmi v klubu Awana. Před půl rokem mi Bůh daroval vnučku Emičku a já poznávám, jak krásná je role babičky. Dá se říci, že mě děti provázejí celým životem a budu Bohu vděčná, pokud v něm s dětmi budu i v mých dalších letech. Svoji službou v Dětském odboru chci přispět k tomu, aby přibývalo srdcí otevřených k dětem a lidí, kteří budou usilovat o to, aby děti skrze lásku a život nás dospělých mohly poznávat Boží lásku a setkat se s milostí zjevenou v Kristu Ježíši.

Marta Skalická - Jsem vdaná a máme jedno dítě (dceru Věru). Jsem zaměstnána v české softwarové firmě jako dokumentaristka - to znamená, že píšu "návody" k počítačovým programům.
Jsem členkou sboru Církve bratrské v Praze 1 v Soukenické, kam chodím odmalička. Zde jsem už v dětství poznala Pána Ježíše jako svého osobního Spasitele a později jsem zde v mládežnickém věku prožila Boží povolání do služby.
Asi deset let jsem se věnovala práci v dorostu, kde jsem nejprve zůstala jako pomocnice a později jsem v něm pracovala jako jedna z vedoucích. Potom jsem nějakou dobu učila v besídce nejstarší děvčata. Po sametové revoluci jsem společně s několika bratry v našem sboru začala učit náboženství a vlastně kvůli tomu jsem dálkově vystudovala ETS. Nyní nadále vyučuji v našem sboru náboženství (to znamená např. katechismus a něco málo z církevních dějin). V posledních letech mám také na starosti celou práci besídky a náboženství v našem sboru.
Velmi mi leží na srdci, aby besídka i vyučování náboženství byly pro děti srozumitelné, jasně jim ukazovaly Boží pravdy na základě Bible, ale aby tyto pravdy nebyly předkládány pouze jako teorie, ale naopak jako něco, co má aplikaci i pro běžný život dětí a co může měnit naše životy. Také vidím jako velmi potřebné, aby práce s dětmi měla dlouhodobější koncepci.

Kontakt: marta.skalicka@soukroma.cz

Chtěli bychom podpořit služebníky mezi dětmi na několika úrovních.

1. Péče o učitele: Věnovat se učitelům, kteří o to mají zájem
   • Poradenství (být k dispozici) - možná podle regionů
   • Osobní kontakty - podle regionů (případně kdo ke komu má blízko)
   • Povzbuzení těch, kterým se nedaří
   • Kontaktování pracovníků mezi dětmi v naší církvi
2. Pomoc vedení církve: Věnovat se kazatelům a staršovstvům
   • Motivovat, aby nenechali pracovníky s dětmi sami (besídka nesupluje rodinu)
3. Poskytovat informace
   • Informace na www