Nahrávka z neděle 17. března 2019

Nahrávka z neděle 17. 3. 2019: zde klikněte.

Zamýšleli jsme se nad otázkou: Jak blízko můžeme být Bohu?

Starší nahrávky jsou k dispozici na stránce: http://cb.cz/trutnov/records.htm

Už plánujeme, jak to tábořiště postavíme letos...

Ještě stále jsou volná místa, počet je ale omezen! Chcete-li aby i Vaše dítě zažilo týden bez počítačů, mobilů, elektřiny, teplé vody z kohoutku a našlo nové kamarády, přihlaste je co nejdříve.

Vše, co je potřeba k přihlášení, najdete na stránce tábora:

Takto vypadalo naše tábořiště loni. Hudbu na pozadí hraje sama "matka příroda".

Zamyšlení nad Hesly JB 20.2.2019

Rozpínám své ruce k tobě, má duše po tobě žízní jak vyprahlá země. (Ž 143,6)
Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. (Mt 11,28)

Skutečně tak žiji, že potřebuji rozpínat své ruce k Bohu? A rozpínám je pravidelně a často?

David připodobnil touhu po Bohu k žízni. Bez vody vydrží člověk jen pár desítek hodin a pak umírá. Jak dlouho vydržím bez Boha já? Stačí zapomenout se ráno pořádně napít a už se spouští bolest hlavy. První známka, že bylo něco zanedbáno. Něco podobného se děje v duši věřícího člověka, kterému se nedostává dostatečného kontaktu s Bohem. Hned přichází příznaky duchovní žízně. Duchovní svěžest odchází, a staré rány začínají znovu bolet.

Jak dostatečně duchovně pít? David to dělal rozpínáním rukou směrem k Bohu. Rozpažené ruce připomínají vítání s někým blízkým. Signál ke vzájemnému obejmutí. Křesťané mají jinou tradici…. ruce spínají. Přišli jsme totiž na to, že chyba v komunikaci s Bohem je vždy jen na naší straně. Sepnuté ruce tak lépe vyjadřují naši touhu po Bohu a jeho obejmutí. Modlitba, to je osvědčený způsob jak vyjadřovat své rozhodnutí být s Bohem v kontaktu a nechat se jím stále znovu zavlažovat.

A ještě větší potřebu vody má sportovec, nebo manuálně pracující, protože se víc potí. To nám připomíná zase verš z Matoušova evangelia. Nemusíme se bát jakékoliv námahy ani extrémní zátěže, protože Pán Ježíš dává odpočinutí. Nedopustí abychom klesli námahou nebo žízní.

Spuštěno přihlašování na letní stanový tábor v Krokodýlí zátoce

Zamyšlení nad Hesly Jednoty bratrské 17.1.2019

I padl Jozue tváří k zemi, klaněl se a otázal se: „Jaký rozkaz má můj pán pro svého služebníka?“ (Joz 5,14)
Blažené vaše oči, že vidí, i vaše uši, že slyší. (Mt 13,16)

Jozue stál před úkolem dobýt opevněné Jericho. Úkol, kterého se jeho soukmenovci před 40ti lety zalekli. Právě vymýšlel, jak se dostat do opevněného města, když mu Bůh poslal mocného spojence - velitele své vlastní armády. Čím si Jozue zasloužil takovou pomoc? Vírou. Nebyla to víra typu: "Pane Bože nějak to zařiď, já se budu dívat, protože na to určitě nemám". Jozue byl rozhodnut do toho jít, protože věřil, že Hospodin svým zaslíbením dostojí.

Vidění reálných úkolů s vírou v Boží moc není samo sebou. Je to mimořádný, nezasloužený dar, který dává jenom Bůh. Na nás je, abychom se v úžasu a v pokoře před svatým Bohem na Jeho pokyny ptali a podle nich také žili. Nezalekli se právě tehdy, když se to jeví podezřele obtížné.