Sobota 5.dubna byla dnem setkání těch, kdo se v našich sborech věnují dětem školního i předškolního věku při nedělních setkáních nebo v klubech během týdne. Tato konference, organizovaná každoročně Dětským odborem, byla letos uspořádaná v brněnském sboru v Kounicově ulici.
Byl to pro všechny účastníky den s bohatým programem. Byl doslova nahuštěný Božím slovem a myšlenkami přednášejících čerpajících z tohoto slova i ze svých mnohých zkušeností z práce s dětmi. Měli jsme příležitost se i sami vzájemně se svými zkušenostmi sdílet. I když musím říci, že jsem měla pocit, že na to nebylo dost času. Sice jsme mnozí ráno brzy vstávali, ale jako by se ten den posouvaly ručičky dopředu jako při změně času středoevropského na letní. Nebo že by Brno leželo v jiném časovém pásmu než Bystré?
První zamyšlení pro nás připravil kazatel hostitelského sboru Jan Asszonyi. Slyšeli jsme v něm zároveň s velikonoční zvěstí několik zásadních pravd o nás a o naší službě druhým (Jan 6, 1-15): I mé hříchy přibily Krista na kříž, nejsem lepší než ti, kterým sloužím. I všelijaké naše rány se mohou, tak jako rány vzkříšeného Pána, proměnit v uzdravené jizvy. Jsou svědectvím o vzkříšení a Boží moci. Vědomé tiché setrvávání před ukřižovaným Kristem je nám chlebem, je to řešení pro každou životní situaci. Pohled na ukřižovaného a vzkříšeného Krista dává smysl naší službě. Petrovo „co mám, to ti dám“ (Sk 3,6) nás učí všímat si toho co máme a to rozdávat tam, kde je toho potřeba.
Další program vedený Petrem Unuckou, pracovníkem Dětské misie v ČR, byl nadepsán řečnickou otázkou: Je možná pastýřská péče v besídce? Na postavě dobrého pastýře z Ježíšova podobenství jsme si před oči postavili Pána Ježíše, jak nás má rád jak se o nás stará. Takové lásce a přístupu se potřebujeme učit, když ke Kristu vedeme děti.
Poté jsme měli možnost zúčastnit se každý dvou ze třech následujících seminářů, které nám mohly posloužit jak biblickými náhledy na práci učitelů, tak zkušenostmi přednášejících i ostatních účastníků s prací mezi dětmi: Pastorace hůře zvladatelných dětí, Děti a okultismus, Učitel a velké poslání Pána Ježíše.
Na závěr zaznělo svědectví dospívající Patricie z Havířova a pozdrav z Rady Církve Bratrské z úst bratra kazatele Ernesta Welszara. Na úplný konec jsme se modlili za děti v našich sborech i mimo ně a za práci mezi nimi. Chcete se přidat? Tak: www.cb.cz/deti - konference - modlitební prosby z konference.
Díky celému Dětskému odboru, všem přednášejícím i hostitelům. DÍKY Pánu Bohu!
Postřehy jedné z účastnic konference pracovníků s dětmi v CB, Brno, 5.4.2008