Zkuste někdy při své četbě Bible věnovat svou pozornost i jinak většinou přehlíženým popisům různých svátků a možná vás překvapí, co jich jenom je, jak často bibličtí lidé slavili. To bylo každou chvíli něco. Přitom některé slavnosti trvaly třeba hned celý týden. Proč tolik svátků a slavení? Jaký to má smysl? Nejspíš už jste zažili, jak vám časem zevšedněla i jinak neobyčejná zkušenost setkání s Bohem, vyslyšení modliteb apod. Nechtěli jste, a přece jste časem pozapomněli. Vděčnost ochladla, slib byl zapomenut a život zase vklouzl do své všednosti a šedivosti, jako by se v něm Boží moc a láska ani nijak moc neprojevila. Protože Bůh dobře zná toto dávné pokušení, nařídil svému lidu stavět pomníky významných událostí a slavit svátky. Díky tomu, že nám pravidelně připomínají a znovu a znovu zpřítomňují prožitek Boží blízkosti, moci i lásky, jsou tak výbornou příležitostí k naší obnově, k osvěžení nejen paměti, ale i života.
Svátky jsou také mimořádně vhodnou, protože zcela přirozenou a nenásilnou, příležitostí k tomu zvěstovat základní biblické pravdy a skutečnosti dětem v prostředí rodiny. Tomu výborně poslouží zavedení určitých církevních i rodinných rituálů – svátečních zvyků (Ex 13:14), při kterých děti mohou zvěst nejen slyšet, ale i vidět a prožívat všemi svými smysly. Jde o to, aby byly do slavení aktivně vtaženy a zapojeny.