Vítejte na našich stránkách

Každý pátek od 17:30 do 19:00

Hlinsko 2012 - pobyt plný šťastných náhod?

 Fotky z Hlinska jsou zde

Přiznám se, že z letošních jarních prázdnin jsem měl trochu strach. Hlavním důvodem bylo to, že s námi nejel Aleš, který se vždy stará o spoustu věcí od zamluvení ubytování, domluvení lidí na odvoz až po finance. Navíc je pro mě Aleš jistotou na kterou se můžu spolehnout - jako vedoucí jsme v dorostu a později v Lavině od stejné doby. Když jsme pobyt plánovali, tak se ukázalo, že Ondra nemůže jet od začátku a Eva bude muset na jeden den odjet. Ani se nám nepodařilo zajistit zkušeného zdravotníka a této funkce se ujala Eva, která zdravotnici na žádném našem pobytu ještě nikdy nedělala. Aby toho nebylo málo, tak to dlouho vypadalo, že i o vaření se budeme muset podělit pouze my vedoucí.

Šťastné náhody:

1. Tři týdny před pobytem za mnou přišla Lída Beranová a nabídla, že nám o víkendu pomůže s vařením.
2. Těsně před pobytem se Eva dozvěděla, že nebude muset na den odjet, ale že na pobytu bude po celou dobu.
3. Když jsem v autě nechal rosvícené světlo, náhodou šel někdo kolem a upozornil mě na to.
4. V neděli jsme byli v bazénu, kde jsme dohnali nepřítomnost sprch. Měli jsme štěstí, od pondělí byl bazén neplánovaně uzavřen a už bychom se neumyli.
5. Když se nám zasekl záchod (přečerpávací s mixérem a čerpadlem na který budu ještě dlouho vzpomínat), náhodou byl poblíž majitel stavební firmy, který zavolal instalatéry, kteří náhodou byli ještě v práci a mohli okamžitě přijet a záchod nám zdarma opravit asi hodinu po jeho porouchání.
6. Nikdo se nezranil, ani vážně neonemocněl a tak Eva jako zdravotnice neměla příliž práce.
7. Pomoc s odvozem domů nabídlo víc lidí, než bylo potřeba a tak bylo naštěstí kam sáhnout, když jedno auto nemohlo přijet.

Vypsal jsem jen sedm bodů, na které jsem si s odstupem času vzpomněl. Kdybychom byli skautský oddíl, nebo nějaký zájmový kroužek, tak bych si řekl, to jsme měli kliku, takových šťastných náhod na jednom pobytu, to se jen tak nevidí. My ale nejsme zájmový kroužek, ale Lavina, která se schází kvůli víře v Boha. Konec konců to máme i v názvu - láska, víra, naděje.

Když se podívám na seznam "náhod", které jsme zažili, tak je nevnímám jako náhody, ale jako důkaz toho, že se o nás Bůh stará. Celý pobyt pro mě začal jednou, pro někoho možná nevýznamnou událostí. Když jsme se ubytovali a holky začaly připravovat večeři, tak na okno zaťukal nějaký muž. Vyšel jsem ven a ten pán mi řekl, že šel kolem a všiml si, že v jednom autě svítí světlo. Protože to auto stálo kousek od skautského domu, kde jsme byli ubytovaní, napadlo ho, že je to auto někoho z nás. Bylo to auto, kterým jsem přijem já. Přijeli jsme za světla a až, když se setmělo, tak bylo to světlo výrazně vidět. Z našich oken na auto ale vidět nebylo a tak bych si toho všiml až v momentě, kdy bych chtěl nastartovat a ono by to nešlo. Cestou k autu jsme prohodili s tím pánem jen pár slov, zeptal se odkud jsme a na jak dlouho jsme přijeli a já mu stihl jen poděkovat za to, že mě přišel upozornit. Když odcházel, tak se rozloučil větou: "Tak tedy vítejte v Hlinsku a ať vám tu Bůh žehná". O tom, že jsme křesťanský oddíl neměl tušení, přesto se se mnou rozloučil tímhle způsobem.

Někdy možná můžeme mít pocit, že k nám Bůh nemluví přímo, v této konkrétní situaci Bůh poslal tohoto muže aby mi ukázal, že je na pobytu s námi a že se o nás postará. Celý pobyt jsem mohl vnímat, že se o nás Bůh stará, že nám žehná a je s námi. Seznam náhod, které jsem napsal nejsou náhody, ale důkazy toho, že byl Bůh s námi celý pobyt, že byl s námi i před pobytem a že je s námi pořád. Pro Boha nejsme jen nějací lidé, ale zná nás konkrétně, každého z nás a o každého se stará, každého miluje a je připraven nám pomáhat ve všem co prožíváme. Je připraven nám dát cokoliv, vždyť nám dal i svého Syna, který zemřel za naše hříchy (Římanům 8:32 Bůh neušetřil svého vlastního Syna, ale za nás za všecky jej vydal; jak by nám spolu s ním nedaroval všecko?).

Ještě u jedné události se musím zastavit. A to když Jáchym dostal v noci teplotu a měl noční můry. Když jsem ho našel v noci brečícího u ledničky, přiznám se, že jsem nevěděl, co dělat. Snažil jsem se ho uklidnit, vzal jsem ho k sobě na svoji postel, držel jsem ho a byl s ním. Vždy se uklidnil, ale po patnácti, dvaceti minutách byl neklid zpět. Půlku noci jsem byl s Jáchymem já a druhou půlku Eva. Modlil jsem se za něj a věřím, že Eva taky. Jaké bylo pro mě ráno překvapení, když jsem se nevyspalý probudil a uviděl jsem celkem dobře odpočatého Jáchyma. Ještě během dne se někteří za Jáchyma modlili a všechno zlé odešlo a další noc spal zase klidně. Bůh se v téhle situaci o nás nepřestal starat. Osobně jsem cítil, jak můžou modlitby rychle fungovat. Někdy se za něco modlíme dlouho a nevidíme výsledky, v téhle situaci nastala změna během několika hodin. Nevím, proč měl Jáchym noční můru, ale vím, že i v té situaci se o něj Bůh staral, jak jinak by se po neklidné noci mohl ráno probudit odpočatý.

Když se o mě Bůh stará tak, že nevidím žádné překážky, nebo problémy, často v takové situaci na Boha zapomínám. Když ale není všechno podle mých představ, pak teprve naplno vidím Boží práci, Boží péči, Boží požehnání. Jsem Bohu vděčný za tenhle pobyt i za všechny situace, které nám vyřešil způsobem, který by mě někdy ani nenapadl.

(aktualizováno 25. 3. 2012) tisk