Seminář Petra Jelínka - Pravá tvář okultismu
Mnoho lidí si myslí, že se jedná o neškodnou zábavu, nebo že mohou být okultní praktiky lidem prospěšné. Opak je pravdou. Poslechněte si záznam semináře Petra Jelínka, jehož osobní svědectví je názornou ukázkou reality.
Stručný přepis audiozáznamu semináře
Někteří možná můj příběh znáte, a pro ty z vás, kteří ho neznáte, ho alespoň načrtnu. Kdysi jsem začal toužit po tom pomáhat lidem. Říkám to proto, že na začátku toho všeho nebyla žádná snaha vydělávat, ale jenom upřímná touha pomáhat lidem. Na začátku mojí cesty bylo obyčejné bylinkaření. Postupně jsem začal vkládat na lidi ruce, říkám to schválně tímto termínem, který známe z křesťanství, protože ďábel vždy napodobuje to, co už známe z křesťanství. Vnímal jsem to, že cítím, co je uvnitř těch lidí, a dokázal jsem jim nějakým způsobem pomoci.
Začal jsem na svých nejbližších a postupně se to začalo rozšiřovat geometrickou řadou. Chodil jsem do normálního zaměstnání a ve čtyři, když jsem přišel z práce, čekala na mě fronta lidí. Co jsem z těchto okultních věcí zkusil, to mi šlo. Když ten člověk nemohl přijít, stačila mi jeho fotka nebo hlas v telefonu, abych se na něj napojil. Postupně jsem začal zkoušet jiné možnosti, jiné metody, začal jsem používat různé virgule. Je vcelku jedno co používáte, je to jenom váš způsob, jak se dorozumět s duchovním světem.
Postupem času jsem získal klientelu, která mi mírně přerůstala přes hlavu. Lidé byli objednáni na tři týdny dopředu. Nemyslete si, že k léčiteli jdete proto, abyste odcházeli zdraví, k léčiteli se přichází proto, aby jste zjistili, co vám všechno je. Tím se ale vytváří pocit strachu a závislost. Musíte k léčiteli chodit opakovaně. Nechtěl jsem to, ale bylo to tak. Jenže když děláte tuto práci, musíte někde čerpat sílu, protože to je náročné. Když jsem přišel z normální práce, kde jsem se neflákal, čekali na mě lidé, čekali ode mě, že do nich něco pošlu. A tak člověk hledá způsoby, jak tu energii načerpat, z přírody, z kosmu, ze stromů. Někde musíte tu sílu vzít. Začal jsem číst literaturu, začala do mě vstupovat určitá filozofie. Tak se můj názor od ryze materialistického začal měnit, začal jsem přijímat věci které jsem četl, začal jsem se měnit.
Postupem času nemůžete být jenom léčitel, protože k tomu, aby jste byli dobří, potřebujete znát diagnózu. Nestačí to, co řekne lékař. A nejednou jsem zjistil, že jsem jasnovidec. Protože diagnózu nezjistíte jen tak, že se podíváte na člověka, musíte mít tu zvláštní schopnost jasnovidectví. Postupem času za mnou začali chodit lidé, kteří potřebovali poradit v životních rozhodnutích. Třeba kam mají dát dítě na školu. Takže kromě jasnovidce jsem musel být ještě věštec. A další a další disciplíny se začaly objevovat. Neuvědomoval jsem si, že to hlavní, kým jsem, je to, že jsem čarodějem. Když se podíváte na obyčejnou pohádku, čarodějnice vždy manipuluje s lidmi. Kouzelník s předměty, ale čarodějnice s lidmi. A to je princip léčitele, který léčí na dálku, který vám posílá energii a vy ji nemůžete nějak ovlivnit nebo zastavit. Můžete jenom doufat, že to, co k vám od něj teče, je dobrá věc. Ale kde máte tu záruku? Já jsem tehdy nevěděl, co ode mě k těm lidem teče, ale oni cítili teplo a to, že to na ně působí.
