Hlavní milníky v historii sboru na Žižkově

2018

• Kazatel Petr Jareš (2018 – dosud)

  Osmým kazatelem – správcem Sboru CB na Žižkově se stává Mgr. Petr Jareš (2018 – dosud).

  Mgr. Petr Jareš se narodil v Praze. V letech 1986 – 1989 absolvoval Střední odborné učiliště elektrotechnické – obor nástrojař. Při práci nástrojaře si doplnil maturitní vzdělání. V letech 1992 – 1996 pak vystudoval Evangelikální teologický seminář. Na podzim 1996 nastoupil jako vikář do Sboru Církve bratrské v Rakovníku. V letech 1996 až 1999 studoval teologii na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy, státnice složil v roce 1999. Na podzim 2000 byl v Rakovníku ordinován za kazatele Církve bratrské. V roce 2005 odešel z Rakovníka do sboru CB v Táboře, kde byl kazatelem až do roku 2018. Od září 2018 je kazatelem sboru CB Praha 3 – Žižkov. Je ženatý. S manželkou Martinou mají tři děti – Terezu, Jakuba a Miriam.

2004

• Kazatel Bronislav Kaleta (2004 – 2018)

  Sedmým kazatelem – správcem Sboru CB na Žižkově se stává ThDr. Bronislav Kaleta (2004 – 2018).

  Kazatel Bronislav Kaleta se narodil 1. března 1953 v Hrádku u Jablunkova. Maturoval na gymnáziu v Českém Těšíně a v letech 1971 – 1977 studoval teologii na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze. K 1. 10. 1975 ustanoven druhým kazatelem Sboru Církve bratrské v Brně. V prosinci 1978 ordinován k plné církevní službě, od září 1983 do června 1994 kazatelem v Bystrém v Orlických horách, od července 1994 do července 2004 kazatelem – správcem sboru v Praze 1, Soukenická 15. Od srpna 2004 dosud kazatelem – správcem sboru v Praze 3, Koněvova 24. Na podzim 1981 strávil Bronislav Kaleta zimní semestr na Kazatelském semináři na St. Chrischoně ve Švýcarsku. V roce 2003 vydal tiskem soubor svých kázání na Desatero s názvem „Pozvání ke svobodě“. V lednu 2014 úspěšně obhájil rigorózní práci „Dar spásy a křesťanův vztah k němu“, složil rigorózní zkoušku a získal titul ThDr. Na podzim 2015 vychází sbírka jeho kázání s názvem „Bůh mluví“. Kazatel Bronislav Kaleta je ženatý, s manželkou Janou mají 5 dcer.

• Kazatel Michal Žemlička (2004 – 2021)

  Na místo druhého kazatele nastupuje Michal Žemlička, DiS. (2004 – 2021)

  Ve stejném roce jako kazatel Bronislav Kaleta (2004) nastoupil na místo druhého kazatele sboru Michal Žemlička. Kazatel Michal Žemlička, DiS. se narodil 30. května 1975 v Českých Budějovicích. Vyrůstal v Trhových Svinech. Po skončení Středního odborného učiliště ve Velešíně, kde se vyučil v oboru mechanik-seřizovač, absolvoval vojenskou civilní službu v Domově důchodců v Českých Budějovicích. Pak 1 rok pracoval jako řidič dopravní zdravotnické služby v nemocnici v Českých Budějovicích. V letech 1996 – 1999 studoval kazatel Žemlička Evangelikální teologický seminář v Praze. Od roku 1999 do roku 2004 byl kazatelem Sboru Církve bratrské v Kyjově. V létě 2004 se stal druhým kazatelem žižkovského sboru. Kazatel Michal Žemlička je ženatý a s manželkou Hanou mají dceru Janu.

2002

• 100. výročí založení sboru Cirkve bratrské na Žižkově

  Sbor Církve bratrské na Žižkově si připomíná 100.výročí svého založení.

  Při této příležitosti vychází sborník „Sola gratia“ (100 let Sboru Církve bratrské na Žižkově, 1902 – 2002) s články o počátcích sboru, jeho dalších obdobích, jeho kazatelích a kazatelských stanicích a také o sociální službě, kterou sbor na různých místech konal nebo ještě koná. Sborník obsahuje také 60 stran obrazových příloh a fotografií.

  Ke 100. výročí založení sboru se konala také slavnostní shromáždění. Staršovstvo na plánovalo oslavy výročí na středu 13.11. s přednáškou Dr. J. Štěpána, na sobotu 16.11. s dnem otevřených dveří pro veřejnost a s nedělní bohoslužbou s hosty a odpoledním programem vzpomínek a pozdravů.

  Na konci jubilejního roku 2002 měl Sbor Církve bratrské v Praze 3 – Žižkově 189 plnoprávných a 4 přípravné členy a 59 dětí, celkem 252 duší.

1997

• Duchovní kaplanská služba v Armádě České republiky

  Kazatel sboru Jan Asszonyi slouží jako první evangelický kaplan v řadách Armády ČR na území bývalé Jugoslávie (v roce 1997 – 1998). Žižkovský sbor nechce být jen uzavřenou společností pro sebe samu.

  Po dlouhých letech vlády ve znamení totalitní komunistické ideologie, kdy vše, co jenom náznakem souviselo s církví, tedy socialistickému státu nepřátelskou reakční organizací, bylo více či méně potíráno, se v roce 1989 otevírají oficiálně dveře pro duchovní působení církví. Církve přestávají být vnímány jako nemoderní ideologický přežitek a začínají být vnímány jako nedílná a prospěšná součást společnosti. Překvapivě se před nimi otevírají dosud uzavřené možnosti služby. Tak tomu bylo i v v případě zapojení Jana Assoznyi do kaplanské služby v AČR.

  To, co si z duchovní služby v Armádě ČR odnesl citace; “je zkušenost, že evangelium není „mimo čas a prostor“ jenom pro ty, kteří jsou nějak, ponejvíce nábožensky, založení. Evangelium míří do našeho prostoru a času a nalézá si ty, kdo mají biblicky pověděno uši otevřené ke slyšení a oči otevřené k vidění.”

1995

• Kazatel Jan Asszonyi (1995 – 2004)

  Změna kazatele – kazatelem je zvolen Jan Asszonyi (1995 – 2004).

  Kazatel Jan Asszonyi se narodil 25. srpna 1966 v Ostravě. Nejdříve se vyučil elektrikářem. Po vojenské službě studoval v letech 1988 – 1993 na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze. Během studia (1991-1992) strávil rok na Union Theological College v Belfastu (Severní Irsko). V září 1993 ustanoven druhým kazatelem Sboru CB v Praze 3 – Žižkově, v září 1995 ordinován k plné církevní službě a zvolen za kazatele-správce žižkovského sboru. V letech 1997-1998 na 1 rok kazatelskou službu přerušil a působil jako vojenský kaplan u praporu SFOR na území Bosny a Hercegoviny. Po návratu ze zahraniční mise pokračuje v kazatelské práci. V roce 2004 zvolen za kazatele-správce sboru ve Sboru CB v Brně, Kounicova. Jan Asszonyi je ženatý, s manželkou Danielou mají syny Šimona a Vojtěcha.

1990

• Otevření stacionáře pro děti s kombinovaným postižením

  Od roku 1990 je součástí Sboru Církve bratrské v Praze Žižkově stacionář pro děti s kombinovaným postižením. Stacionář poskytuje denní odbornou péči lidem s autistickým spektrem postižení, s mentálním, smyslovým nebo kombinovaným postižením.
  Tato služba vznikla původně z potřeby vlastního sboru, ale dnes slouží stacionář celé společnosti, tj. i rodinám, které nepatří k církvi ani sboru.
  Další informace na cb.cz/praha3/stacionar.

1988

• Kazatel Daniel Komrska (1988 – 1995)

  Pátým kazatelem – správcem Sboru Církve bratrské na Žižkově je zvolen Daniel Komrska (1988 – 1995).

  Kazatel Daniel Komrska se narodil 23. listopadu 1951 v Hranicích na Moravě. Po maturitě studium na Slovenské evangelické bohoslovecké fakultě v Bratislavě. Po ukončení v roce 1976 strávil 2 semestry na Kazatelském semináři na St. Chrischoně ve Švýcarsku. V lednu 1977 ustanoven druhým kazatelem ve sboru v Bratislavě. Od října 1979 kazatelem-správcem Sboru CB v Českých Budějovicích. Od října 1988 kazatelem-správcem Sboru CB v Praze 3, Žižkově. V roce 1993 dvě operace páteře, po kterých nemůže pokračovat v kazatelské službě. V letech 1995-2013 kazatelem v Domě pokojného stáří Naděje ve Vysokém Mýtě. Od 1. července 2013 ustanoven druhým kazatelem ve Sboru CB v Brně, Kounicova (poloviční úvazek). Daniel Komrska je ženatý a s manželkou Noemi mají 2 děti a 6 vnoučat.

1972

• Přestavba modlitebny

  Žižkovský sbor se v těžké době normalizace rozhodl k stavebním úpravám modlitebny. Šlo především o přístavbu místností pro schůzky nedělní školy a mládeže. Chyběla i prostornější předsíň se šatnou. Nedělní škola, kterou navštěvovalo poměrně hodně dětí, nemohla probíhat v době, kdy se konalo hlavní nedělní shromáždění, protože pro ni nebyly potřebné místnosti. Rodiče museli přivádět děti do besídky již kolem půl deváté a děti pak s nimi zůstávaly i na shromáždění dospělých, což bylo zvláště pro ty nejmenší příliš dlouhé. Pro ty, kteří přivedli děti, byla zřízena „nedělní škola pro dospělé“, v níž se jim podával výklad toho, co slyšely děti. Sloužilo to k biblickému vzdělávání nejen dětí, ale i dospělých, avšak sbor přesto uvažoval o přístavbě místností, v nichž by nedělní škola probíhala současně s hlavním shromážděním, jak se to dálo v jiných sborech.

  A právě v této přetěžké době se vypracování potřebných plánů ujal architekt Nagaj. Byl to návštěvník sboru, pocházející z Mokroluhu u Bardějova na východním Slovensku. Seznámil se s bratrem kazatelem Urbánkem, s jehož finanční pomocí vystudoval v Praze fakultu architektury a v Praze pak zůstal. Znal potřeby sboru, a proto vypracoval plány na přístavbu potřebných místností i s odhadem finančních nákladů, které byly značné vysoké. Staršovstvo i sbor však jeho návrh přijaly.

  S velkou finanční obětavostí celého sboru a s aktivní pracovní pomocí mnohých členů byly pak plány uskutečněny.

1966

• Kazatel Jaroslav Kubový (1966 – 1988)

  Dne 1. června 1966 se v pořadí čtvrtým kazatelem-správcem sboru stává Jaroslav Kubový (1966 – 1988).

  Kazatel Jaroslav Kubový se narodil 5. března 1928 v Člupku (okres Ústí nad Orlicí). Středoškolské studium ukončil v r. 1947, teologii studoval v letech 1947-1952 na Komenského bohoslovecké fakultě v Praze. Jako kazatel působil od 1.12.1954 do 31.5.1966 v České Skalici. Od 1.6.1966 do roku 1988 kazatelem-správcem sboru v Praze 3 – Žižkově. Od roku 1975 členem Rady Církve bratrské, v období 1988-1993 předsedou Rady Církve bratrské.

1951

• Kazatel Ludvík Rejchrt (1951 – 1966)

  Kazatelem sboru se stává Ludvík Rejchrt (1951 – 1966). Ludvík Rejchrt se narodil 26. srpna 1910 ve Velichovkách na Náchodsku. V letech 1930-1933 absolvoval studium teologie na Husově bohoslovecké fakultě v Praze, 1933-1934 ještě pokračoval ve studiu na semináři v Marburku. Od 8.10.1934 sloužil vždy kratší dobu v těchto sborech: Praha-Žižkov, Velký Bočkov na Podkarpatské Rusi, Prešov. Od 6.1.1938 do 20.12.1945 kazatelem v Č. Třebové, od 21.12.1945 do 1.8.1948 v Ostravě, od 2.8.1948 do 28.2.1951 v Trh. Štěpánově, od 1.3.1951 do 31.5.1966 kazatelem v Praze-Žižkově. Od 1.6.1966 do 30.4.1969 v České Skalici a od 1.5.1969 do 31.8.1970 kazatelem v Benátkách nad Jizerou. K 1.9.1970 odešel kazatel Ludvík Rejchrt do důchodu.

• Připojení kazatelské stanice Úvaly ke sboru v Praze-Žižkově

1937

• Kazatel: Bohuslav Beneš, ThDr. h.c. (1937 – 1951).

  Druhým kazatelem sboru zvolen Bohuslav Beneš, ThDr. h.c. (1937 – 1951).

  Kazatel Bohuslav Beneš se narodil 8. srpna 1908 v Klatovech v rodině kazatele Svobodné reformované církve Josefa Beneše. Chodil na piaristické gymnasium v Litomyšli a v letech 1929-1933 studoval na Husově bohoslovecké fakultě. Pak následoval krátký pobyt v biblickém ústavu v Marburku, dále roční pobyt na St. Chrischoně ve Švýcarsku.

  K 1.červenci 1936 nastoupil jako výpomocná síla do žižkovského sboru ke kazateli Fr. Urbánkovi. Po jeho odchodu do důchodu byl v r. 1937 zvolen za žižkovského kazatele a v této službě stál do 28.února 1951, kdy se stal tajemníkem Rady Jednoty českobratrské. Od 25.3.1955 do 9.9.1975 byl předsedou Rady, během jeho funkčního období Jednota českobratrská přijala nové jméno Církev bratrská. Od roku 1975 byl kaz. Bohuslav Beneš v důchodu. Zemřel 30.12.1989.

1922

• Dokončena stavba modlitebny na nynějším místě v ul. Koněnova

  Do shromáždění (ve Chlumově ulici) se vešlo asi 120 lidí. Ovšem, když byla nějaká zvláštní návštěva jako byla s. Royová, tak lidé stáli v uličce mezi lavicemi, ba i na podiu, a předsíňka byla plná, ba i na schodech lidé stáli. To ovšem bývalo jen při nějaké mimořádné návštěvě, ale začali jsme přemýšlet o tom, že bychom měli mít svůj vlastní příbytek, kde bychom měli shromáždění. Začali jsme si střádat. Zamýšlelo se koupit dům, kde je veliká restaurace, ze které by se dal upravit sál pro shromáždění. V tom zastihla nás prvá světová válka 1914 – 1918. Nikdo nevěděl co bude, zkušenosti nikdo z nás neměl. Ihned po všeobecné mobilizaci nastoupila celá řada bratří. Shromáždění pomalu řídla, co se týče počtu účastníků.

  Po nelehkém období světové války jsme se zvláštní cestou dostali k zakoupení vlastního sborového domu. Dům byl starý jednopatrový a bylo to středisko strany Sociálně demokratické. U domu byla i velká zahrada a vzadu byl veliký kuželník. Na tom místě stojí dnešní modlitebna. Stavba byla ukončena v říjnu 1922 a prvé shromáždění bylo první neděli listopadovou, kdy sbor si současně připomínal dvacet let svého trvání.

• Žižkov povýšen na město, zákonem o Velké Praze připojen k hlavnímu městu

1919

• Konference Svobodné církve reformované, kde je přijato jméno Jednota českobratrská

1908

• Vybudování Sirotčince ve Chvalech

  František Urbánek poznal během svých vysokoškolských studií v Německu několik evangelických sirotčinců a velmi se o tuto službu zajímal. Všeobecná bída, neúplné rodiny a mnoho sirotků v okolí nového sboru na Žižkově, možná i příklad ze Staré Turé, kde útulek pro děti vznikl v roce 1901 – to vše zřejmě působilo, že i ve sboru na Žižkově byl učiněn první pokus o pomoc v této oblasti. V roce 1905 bylo svěřeno jedno opuštěné dítě do péče věřící rodiny ze sboru. A tak v jednom z podzimních čísel časopisu Betanie z roku 1908 je zpráva, že Evangelická jednota v Žižkově zakoupila koncem srpna domek se zahradou ve Chvalech u Karlína.

1902

• Ustavení sboru Svobodné reformované církve na Žižkově

  Původně se sbor scházel v Chlumově ul. 18. Kazatelem byl František Urbánkem, jedna z nejvýznamnějších osobností dějin Církve bratrské. F. Urbánek, absolvent univerzit v Lipsku, Berlíně, Halle a Vídni, měl velice úzký vztah s prezidentem T. G. Masarykem. Často býval zván na Pražský hrad, do Lán i Topolčianek, kde spolu s prezidentem diskutovali o filozofii, historii a křesťanství. F. Urbánek byl tím, kdo kázal postupně na pohřbech celé Masarykovy rodiny (syna Herberta, manželky Charlotty, samotného prezidenta T. G. Masaryka  a syna Jana Masaryka).

   

  Prvním kazatelem samostatného sboru Svobodné reformované církve na Žižkově se stal František Urbánek (1902 – 1937).

  Kazatel František Urbánek se narodil 13. července 1866 v Drahelicích u Nymburka ve staré evangelické rodině. Na základě osobní víry v Ježíše Krista se rozhodl pro službu kazatele. Teologii studoval na univerzitě v Lipsku, pak v Halle a.d.Saale, dále v Berlíně a nakonec ve Vídni.

  V roce 1888 se stal vikářem sboru reformované církve v Hronově, brzy přišel do Prahy, kde sloužil v evangelickém sboru u Klimenta vedle faráře Benjamina Košuta. V r. 1894 odchází na Hrubou Lhotu k faráři Janu Karafiátovi, kde byl po jeho odchodu r. 1895 zvolen farářem. Po roce 1896 se kvůli věroučným neshodám odstěhoval z Hrubé Lhoty do Prahy a kolem 1898 byl přijat za kazatele Svobodné reformované církve.

  Nejdříve byl vedle kazatele Aloise Adlofa druhým kazatelem pražského sboru. V listopadu 1902 odešlo 18 členů tohoto sboru, kteří bydleli na Žižkově, na Žižkov, kde se František Urbánek stává jeho prvním kazatelem a správcem sboru. Po 35 letech služby odešel Fr. Urbánek v roce 1937 do důchodu.

  Za jeho působení vzrostl žižkovský sbor z několika desítek na několik stovek členů a dodnes patří mezi nejpočetnější sbory Církve bratrské. Kazatel František Urbánek zemřel 26.10.1948.

   

1882

• Vznik Svobodné církve reformované, pozdější Církev bratrská

  Došlo k tomu sloučením Svobodné evangelické církve české, založené 1868 na Náchodsku bratrem Janem Balcarem a Svobodné reformované církve, založené 1880 která vznikla z působení misionářů Boston Mission Board v Praze, kterou vedl kazatel Alois Adlof.

1880

• Vznik Svobodné reformované církve

  Misijní a evangelizační práce této skupinky amerických misionářů v polovině 70. let 19. stol. a po roce 1880 i Svobodné reformované církve na Žižkově byla jednou z nejstarších v Praze a jejím nejbližším okolí. Misie – působící oficiálně jako náboženský spolek – začala pociťovat odpovědnost za ty, kteří prožili znovuzrození a kteří dokonce opustili římskokatolickou církev a nikam nepatřili. V polovině května 1880 byly rozeslány dopisy s pozváním ke schůzi na 27. 5. ve 14.00 hodin v bytě misionáře A. W. Clarka. Mezi pozvanými byl i devatenáctiletý student Alois Adlof. Velice záhy po této schůzce – 3. června 1880 – byl předložen návrh na založení Svobodné reformované církve, a ten byl přijat. A tak byla v Praze ustavena Svobodná reformovaná církev a přijato prvních 12 členů.

1879

• Ministerským výnosem zajištěna svoboda vyznání všem příslušníkům dosud státem neuznaných církv

1872

• Vyslání misionářů Americkou misijní společností do Čech

  Americká misijní společnost (American Board of Commissioners for Foreign Missions)     se sídlem v Bostonu vyslala do Prahy 3 misionářské dvojice (Schaufflerovi, Adamsovi, Clarkovi).

  Nejvýznamnějším misijním počinem vztahujícím se k dnešní Církvi bratrské je vyslání tří amerických misionářů H. A. Schaufflera, A. W. Clarka a E. A. Adamse společností American Board of Commissioners for Foreign Missions se sídlem v Bostonu v roce 1872. Těm se podařilo v krátké době získat orientaci v českých poměrech, navázat kontakty se Skoty, s farářem Šubertem v Krabčicích a jeho prostřednictvím s Janem Balcarem ve východních Čechách. Pracují především v Praze a jejím blízkém okolí, určitou dobu i v moravské metropoli, v Brně. Začali také s postupnými návštěvami reformovaných farářů, zajímali se o misijní práci Ochranovských.

1861

• Vydán Protestantský patent znamenal určitý pokrok v právech evangelických církví a ve svobodě vyznání.

1781

• Vydán Josefem II. Toleranční patent, ale ještě celé 19. století vůbec nebylo tolerantní

1457

• Vznik Jednoty bratrské, První oficiálně ustavená církev nezávislá na Římu

  Po Husově mučednické smrti 1415, vzniká již v roce 1457 Jednota bratrská, první oficiálně ustavená církev nezávislá na Římu, která si své kněze volí, aniž vyžaduje apoštolskou sukcesi. Toto dědictví bylo později zatíženo téměř třemi sty lety silné protireformace. Být evangelíkem bylo v této zemi dlouho ilegální. Proto odcházejí tzv. čeští a moravští bratři do ciziny. Z nich je velmi známá skupina, která se usadila v Německu na panství hraběte Mikuláše Zinzendorfa a založila Herrnhut.

1402

• V Betlémské kapli začal kázat Mistr Jan Hus

  Kázání byla v češtině a jejich tématem bývala obnova církve. Betlémská kaple byla patrně prvním oficiálním církevním prostorem v Evropě, kde se pravidelně kázalo v domácím jazyce. Do této kaple se vešlo více než 2000 posluchačů, nebyly zde lavice a posluchači stáli. Tenkrát 2000 posluchačů tvořilo 5-7% obyvatel celé Prahy. To vysvětluje veliký dosah a vliv Husových kázání.

  Strhující a reformační byl důraz na pravdu Božího slova, pravdu Kristova evangelia a také její aplikaci na etiku a sociální otázky. Když byla nad Husem vyhlášena církevní klatba, v roce 1412 se odvolal k autoritě, kterou kanonické právo neznalo. Na Mostecké věži Hus přibil své odvolání k Ježíši Kristu. V něm vyhlásil, komu se cítí odpovědný, a kdo je nejvyšší autoritou v církvi. Hus uplatnil reformační zásadu, že Boží zákon musí být normou v církvi.

  Ještě ze svého vězení při Kostnickém koncilu, v roce 1414, dává souhlas, aby poprvé po staletích byla svatá Večeře Páně opět vysluhována „pod obojí způsobou“, kdy všichni účastníci sdíleli chléb i víno. To se také hned uskutečnilo ve čtyřech pražských kostelech a téměř přes noc se v Čechách stal kalich symbolem obnovného hnutí. Svatá večeře Páně sbor křesťanské církve vytvářela a také přetvářela Kristovým křížem a vítězstvím vzkříšení.