Kapitoly z dějin křesťanské církve (obsahuje lekce i testíky pro děti). Přehled lekcí: Pronásledování první církve; Augustin; František z Assisi; Počátky křesťanství na našem území; Valdenští, předchůdci Husovi; Jan Hus; Počátky Jednoty bratrské; Jan Blahoslav, Bible kralická; Martin Luther; Oldřich Zwingli, Jan Kalvín; John Knox, Oliver Cromwell; Protireformace; Jan Ámos Komenský; Toleranční patent; Zinzendorf; Misie Jednoty bratrské; Pietismus; John Wesley; David Livingstone, Hudson Taylor; Armáda spásy; Vyznávající církev; Pravoslaví; Křesťanské církve v ČR; Jan Balcar, American Board; Alois Adlof; František Urbánek; František Zdychynec. Najdete zde i časový historický přehled Církve bratrské.

Je třeba rozbalit archivačním programem a poté si přečíst soubor Cti_Mne.txt, ve kterém je vše vysvětleno. Ke stažení zde.

Ukázka lekce 1 - Pronásledování první církve

Mat 5,10-12, Mat 10,33, J 16,33

Pán Ježíš dal svým učedníkům příkaz šířit evangelium po celém světě. Také je však povzbuzoval, aby se za  něho nestyděli a snášeli i pronásledování. Pán Ježíš sám strpěl  smrt na kříži. Židé ho nepřijali  jako Spasitele, a proto se stavěli i  proti jeho učedníkům  (Štěpán, Pavel). Pohané  zase věřili pomluvám o křesťanech (např. že zabíjejí děti). Kromě toho se většina císařů považovala za božstvo a uctívání císaře bylo státním náboženstvím. Římané byli tolerantní k jiným  náboženstvím, pokud  byl vedle  jiných bohů  uctíván i císař. Nemohli pochopit, proč křesťané nechtějí císaři vzdávat božskou čest. Navíc se obávali tajných spolků i všeho, co, třeba i zdánlivě, ohrožovalo soudržnost jejich říše. Křesťané, kteří  nechtěli vzývat člověka jako boha  a kteří vyznali Ježíše Krista  jako Pána,  byli zatýkáni,  vězněni, mučeni  a mnozí popraveni. Období pronásledování se střídala s  obdobími poměrného klidu. Některá pronásledování se omezila pouze na Řím, jiná se  rozšířila do celé říše. Křesťané se skrývali (někteří v tajných chodbách -  katakombách), ale někteří se nechali zastrašit, jiní  obětovali na  oko. Těm,  kdo  statečně  nevyznali svou  víru, se  říkalo "padlí". Mohli být přijati zpět do církve  ale až po delší zkušební době. Nejtěžší doby pronásledování byly za císaře Nerona a později za císaře Decia.

Z prvních mučedníků pro víru je  znám např. Klemens (zemř. 100), který za císaře Nerona povzbuzoval  své bratry a byl vypovězen  do kamenolomů k Černému moři. Upálením  byl popraven stařičký biskup  Polykarp (bylo mu více  než 80). Mnozí  křesťané byli  ukřižováni nebo  předhozeni v  arénách divokým zvířatům. Ušetřeny nebyly ani ženy a děti.

Dnes nám nehrozí smrt, vyznáme-li svou  víru v Pána Ježíše. Dokážeme však vždy přiznat, že v něho věříme?  A umíme se bránit  proti tomu, abychom kromě Pána Ježíše neuctívali ještě jiné bohy, byť pouze formálně?