Jób 39:1 Znáš čas vrhu skalních kozorožců? Opatrovals laň, když rodí?
Jób 39:2 Počítáš měsíce, kdy jsou březí, a znáš čas jejich vrhu,
Jób 39:3 jak se skloní, vrhnou svá mláďata, svých bolestí pozbývají?
Jób 39:4 Jak jejich mláďata sílí, volně si rostou, odběhnou a už se k nim nevracejí?
Jób 39:5 Kdo vypustil divokého osla na svobodu, kdo uvolnil řemení stepnímu oslu,
Jób 39:6 jemuž jsem za domov vykázal pustinu, solnou pláň za příbytek?
Jób 39:7 Posmívá se městskému hluku, neposlouchá povyk poháněče,
Jób 39:8 na horách slídí po pastvě, pídí se po zeleni.
Jób 39:9 Bude ti chtít jednorožeč sloužit či nocovat u tvého krmelce?
Jób 39:10 Připoutáš jednorožce provazem k brázdě, bude snad za tebou doliny vláčet?
Jób 39:11 Důvěřuješ mu, protože má tak velkou sílu? Ponecháš mu výtěžek své práce?
Jób 39:12 Věřil bys mu, že tvé zrno sveze a shromáždí na tvůj mlat?
Jób 39:13 Pštrosice mává křídlem, není to však peruť s brky čápa;
Jób 39:14 svá vejce ponechává na zemi a zahřívá je v prachu,
Jób 39:15 zapomíná, že je noha může rozšlápnout a polní zvěř zdupat.
Jób 39:16 Se svými mláďaty zachází tvrdě, jako by nebyla její, nemá strach, že bude její námaha marná.
Jób 39:17 Bůh totiž odepřel dát jí moudrost, nedal jí ani díl rozumnosti.
Jób 39:18 Když se však vyplašena vymrští, je jí k smíchu kůň i s jezdcem.
Jób 39:19 Dal jsi snad koni bohatýrskou sílu, přioděl jsi jeho šíji hřívou?
Jób 39:20 Docílíš, aby poskakoval jako luční kobylka? Jeho vznešené frkání vzbuzuje strach,
Jób 39:21 v dolině hrabe nohama, rozjařen silou, má-li vytáhnout proti ozbrojencům,
Jób 39:22 vysmívá se strachu, neděsí se, před mečem se neobrací.
Jób 39:23 Toulec nad ním chřestí, blýská se kopí a oštěp,
Jób 39:24 s burácením se řítí po zemi, až se chvěje, nedá na nic než na zvuk polnice,
Jób 39:25 zařehtá, kdykoli polnice zazní, zdaleka větří bitvu, povely velitelů a válečný ryk.
Jób 39:26 Řídí se snad sokol tvým rozumem, když vzlétne, rozprostře křídla k jihu?
Jób 39:27 Což se na tvůj rozkaz vznese orel, aby si vysoko udělal hnízdo?
Jób 39:28 Přebývá a nocuje na skále, na skalním útesu, nepřístupném místě.
Jób 39:29 Odtud vyhlíží pokrm, dodaleka hledí jeho oči.
Jób 39:30 Jeho mláďata střebají krev, a kde jsou skolení, tam je i on."
[INDEX] [JÓB]: [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40] [41] [42]