Klasická filosofická pravda zní "Co je to pravda?"
Často se tato otázka klade v situacích, kdy si nejsme jistí tím, co pravda je. Někdy touto otázkou navozujeme pocit, že žádná pravda neexistuje. Neboli - že je všechno relativní a každý má tím pádem svou pravdu.
Jednou se sešli matematik, filosof a ekonom kvůli otázce, jakou hodnotu má jednička. Matematik říkal, že jednička vlastně není tak úplně jednička, protože při precizních výpočtech.....
Filosof se zeptal "Co je to vlastně jednička?"
Když přišla řada na ekonoma, tak zavřel dveře, okna, chvilku se rozhlížel a pak se potichu zeptal: "Kolik chcete, aby to bylo? "
Je opravdu všechno relativní? Je to naše denní zkušenost?
- pokud narazíte v obchodě na tvrdé pečivo... je pravdou , že je tvrdé a Vy si ho nekoupíte, nebo je to relativní a koupíte si ho?
- pokud Vás podvede Váš partner - je to pravda, a proto Vás to bolí, nebo je to relativní a neřešíte to?
Ano - u řady věcí je to otázka pohledu. Ale u mnoha se shodneme na tomtéž, protože je to pravda.
Proč pravdu hledáme?
- nechceme žít v nejistotě a nevědomosti
- chceme mít něco pevného, čeho bychom se mohli držet
- chceme vědět, podle čeho se máme řídit
- chceme si dělat jasné názory
To jsou důležité důvody, kvůli kterým většina z nás chce znát pravdu. Málokdo je ochoten žít s tím, že neví, co je vlastně pravda, a že je tím pádem jedno, co si myslí a co dělá.... také to, jak se k němu chovají druzí lidé.
Je tedy možné pravdu poznat? Existuje něco jako universální pravda?
Pokud existuje Stvořitel, pak určitě ano. Přírodní a fyzikální zákony fungují dokonale. Mají velmi přesný dokonalý řád. Dá se předpokládat, že pro někoho, kdo takhle precizně vše stvořil, bude vše relativní? Pokud by vše bylo relativní, pak bychom se nemohli spolehnout na tyto přírodní zákony, podle kterých vše funguje.
Ano - někdy není příjemné pravdu poznat. Proto se bráníme pomocí zmiňované relativity. Např. v řadě vztazích není vše v pořádku. Bojíme se si to však přiznat. Bojíme se toho, co bychom všechno odkryli, kdybychom si přiznali pravdu. Raději kvůli svému bezpečí zůstáváme u toho, že to není tak špatné a pravdě se vyhýbáme.
Představte si, že by nám ostatní zamlčovali pravdu, aby nás zbytečně nerozrušili a neotravovali. Jak by to mohlo vypadat?
- neexistovaly by žádné varovné nápisy. Např."pozor lavina"
- nedozvěděli bychom se o tom, že narůstají naše dluhy v bance
- lékař by nám neřekl, co nám je a raději by nás neléčil, aby nás neznervóznil
Opravdu nechceme být varováni před nebezpečím a problémy? Nechceme raději znát pravdu?
Jak je to s pravdou od Boha? Ježíš řekl: "Poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí." (Janovo evangelium 8:32).
Bůh nás nenechává v nevědomosti. Miluje nás a proto k nám mluví. Pokud poznáme pravdu, můžeme začít podle této poznané pravdy jednat. Pravda o nás není vždy příjemná, ale Bůh nám ji zjevuje proto, aby nám pomohl. Pokud je pravdou, že Bůh nás bude jakožto náš Stvořitel po naší smrti soudit, pak by bylo dobré jeho varování vzít vážně.
""Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život.
Kdo v něho věří, nebude souzen, ale kdo nevěří, je už odsouzen, protože neuvěřil v jednorozeného Božího Syna.""
Jiří Bort