Strach a Boží pomoc na cestě životem.

6. 10. 2011

Izajáš 43:1-3  Nyní toto praví Hospodin, tvůj stvořitel, Jákobe, tvůrce tvůj, Izraeli: „Neboj se, já jsem tě vykoupil, povolal jsem tě tvým jménem, jsi můj. Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou, půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud, půjdeš-li ohněm, nespálíš se, plamen tě nepopálí. Neboť já Hospodin jsem tvůj Bůh, Svatý Izraele, tvůj spasitel. Jako výkupné jsem dal za tebe Egypt, Kúš a Sebu dal jsem místo tebe.

Lukáš 12;32…neboj se, malé stádce,neboť vašemu Otci se zalíbilo, dát vám království… 

Strach provází člověka od jeho samého prvopočátku. Strach přišel když člověk poprvé, zhřešil. Čteme o tom v 1. knize Mojžíšově čteme ve 3. kap. v 10.verši:… Hospodin Bůh zavolal na člověka: „kde jsi?“ on odpověděl: uslyšel jsem v zahradě tvůj hlas a bál jsem se…Adam se skryl, protože se bál… Člověk poprvé poznal pocit strachu. „Bál jsem se“ říká Adam. Strach byl a dodnes je důsledkem lidského selhání. Od té doby prvního hříchu je strach na zemi a provází člověka dodnes a je to tedy jeden z důsledků Adamova prvotního hříchu. Strach, který dokáže člověka ovládnout, negativně ovlivní i jeho chování, způsob života, vztah ke svému okolí. Strach nezná hranic, a samozřejmě může proniknout i do církve, může se šířit i mezi křesťany.  Strach je však něco, co by nemělo křesťana ovládnout. Člověk, který věří v Boha nesmí podlehnout strachu. Protože to není v souladu s Božím záměrem. Strach narušuje společenství člověka s Bohem. Pán Bůh nechce, aby jeho lid žil ve strachu. Naopak v Božím slově se táhne jako červená nit Hospodinova snaha zbavit člověka strachu. „Neboj se… čteme na mnoha místech v Bibli. Tato slova slyší Boží proroci,  ta slova slyší Zachariáš, Marie, ap. Pavel i nakonec i církvi Kristově jsou určena slova u  Luk. 12:32: Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dát vám království. (Pokračování textu…)

Na čem skutečně záleží

22. 9. 2011

Filipským 1:9-10 A za to se modlím, aby se vaše láska ještě víc a více rozhojňovala a s ní i poznání a hluboká vnímavost; abyste rozpoznali, na čem záleží, a byli ryzí a bezúhonní pro den Kristův,

 Narazil jsem při čtení Písmana krásná slova apoštola Pavla Filip., která se týkají modliteb. Za co se apoštol modlil, když myslel na Filipínské bratry a sestry? Modlil se zato, aby se vedlo dobře a bezpečně mezi nevěřícími lidmi? Aby byli úspěšní ve svém podnikání?Aby byli uzdraveni ze svých nemocí? To možná také. Modlí se za jejich službu, děkuje za jejich spasení? To jistě také.   (Pokračování textu…)

Kristův atlet

15. 9. 2011

Filipským 3:12-16  Nemyslím, že bych již byl u cíle anebo již dosáhl dokonalosti; běžím však, abych se jí zmocnil, protože mne se zmocnil Kristus Ježíš. Bratří, já nemám za to, že jsem již u cíle; jen to mohu říci: zapomínaje na to, co je za mnou, upřen k tomu, co je přede mnou, běžím k cíli, abych získal nebeskou cenu, jíž je Boží povolání v Kristu Ježíši. Kdo je dokonalý, ať smýšlí jako my; a jestliže v něčem smýšlíte jinak, i to vám Bůh objasní. Jen k čemu jsme již dospěli, toho se držme.

Apoštol se nám představuje jako běžec. Na nějaké fysické běžecké výkony nemá, už je to pán v létech, ale je přesto dobrým běžcem. Nejednou viděl závody v běhu a ony mu posloužily jako příklad pro běh víry. Nedovedl si představit, že by sprinter, nebo maratónec běžel úspěšně s nějakou zátěží na zádech. Kdesi pořádali přespolní běh. Každý dostal do baťohu podle pravidel zátěž písku. Jeden ze závodníků si udělal do baťohu dírku (Pokračování textu…)