Bylo horké léto roku 1994. Mládež vyrazila na dovolenou do Husince. Před jedním obědem, 30°C teplého dne, pronesl vedoucí Zdeněk, modlitbu: “Pane, děkujeme Ti za toto jídlo. Požehnej ho, aby nám sloužilo ke zdraví, ne k nemoci.” Podivná modlitba, napadlo mne, takovou jsem ještě neslyšel … A co bylo dál? Vyslyšel ji Bůh? … Ano i ne. Napůl … Jen polovinu lidí postihly průjmy a zvracení. Ta druhá vyvázla bez komplikací … Pán Bůh vyslýchá jak ráčí. Proto se s vírou modlíme dál. Vždyť celá půlka zůstala zdráva! Sám Ježíš vyzývá: “Pohleďte na neodbytnou vdovu, která prosí a prosí lidského soudce, aby se jí zastal, oč víc Otec nebeský zjedná právo těm, kdo k němu dnem i nocí volají.” … Nakonec ještě rada. Pokud se buřtguláš nechá přes noc ve 30°C mimo ledničku, jako to bylo v tomto případě, nejezte ho. “Je psáno: ‘nebudeš pokoušet Hospodina, Boha svého’.“ (Luk 4:12)
