Začalo to r. 1908 rozhodnutím jedné ženy, Boženy Jehličkové, věnovat se sirotkům. Zakoupilo se stavení nefunkčního chvalského mlýna a vybraly se děti bez rodičů. Kolem sirotčince se scházeli křesťané, kteří práci podporovali a prožívali tu Boží blízkost a požehnání.
Z bakalářské práce členky našeho sboru, Veroniky, vybírám následující: “Sirotčinec byl součástí církve také svou snahou šířit evangelium. Práci provázel verš z Matoušova evangelia: „Hledejte nejprve království Božího a spravedlnosti jeho.“ „Ten byl od počátku naším heslem,“ napsala Božena Jehličková v roce 1911.
V duchu tohoto hesla byl u sirotčince vybudován i tzv. „Hrob pohřbených starostí” s pomníkem, na kterém byl výše citovaný verš. Důraz na osobní vztah s Bohem a spoléhání se na Boží pomoc byl v sirotčinci všudypřítomný. Pracovnice, říkalo se jim tetičky, společně s dětmi, Boha prosily za věci, kterých se nedostávalo a za všechny problémy. Společně mu také děkovaly.
Amálie Dyntarová, jedno z dětí a později pomocnice, vzpomíná: „Na zdi byla umístěna tabule aktuálního počtu strávníků a nad ní nápis: “Hospodin opatří” … a opravdu náš nebeský Otec pomáhal tak, že jsme nikdy neměli hlad.“
V době působení Boženy Jehličkové se každé ráno konala krátká pobožnost. K večerním pobožnostem se scházeli všichni, někdy i s hosty z obce. Božena Kirchmanová, pamětnice pozdějších čtyřicátých let, vzpomíná, že se zde hodně zpívalo. Písně byly jednou z věcí, na které vzpomíná i mnoho pamětníků raného období jako na něco, co je spojovalo, na typický rys zdejších dnů.
V neděli vždy bývala bohoslužba, kterou zde nazývali „besídkou“. V raných letech besídku navštěvovalo hodně dětí a později i dospělých z obce. V roce 1913 Jehličková píše, že jednu neděli se besídky účastnilo dokonce 92 lidí. (Ke stažení publikace 300 stran A6 “Vzpomínky Boženy Jehličkové” viz. str. 96)
Matkám z obce, které dávaly své děti do opatrovny sirotčince, o kterou sirotčinec rozšířil svou činnost během období letních prací, se rozdávaly výtisky Nového zákona. Minimálně ve dvacátých letech byla v sirotčinci ještě každý pátek biblická hodina pro lidi z Chval a Počernic.
Skrze působení chvalského sirotčince postupně vznikl sbor Církve bratrské i v ulici Ve Žlíbku v Horních Počernicích. Úplným začátkem byla každotýdenní modlitební setkání v rodině Justových započatá roku 1910, později se u nich začalo konat pravidelné nedělní shromáždění. Společenství křesťanů se dále rozšiřovalo, přidávali se i další lidé. V říjnu 1911 Jehličková píše, že byla taková účast, že se sotva vešli. Po první světové válce potom získali vlastní shromažďovací prostory … Tolik z bakalářské práce Veroniky Grulichové (ke stažení) Stejným tématem se v menší šíři zabývá i bakalářská práce Lucie Štěpánkové (ke stažení).
Dnes jsou v Horních Počernicích dva sbory Církve bratrské – Ve Žlíbku a v Chvalském areálu. Víra v akci dokáže dokáže zázraky. Třeba i pohřbít své starosti a pomáhat jiným.
