O KŘTU

Křest a Večeře Páně jsou svátostná ustanovení Pána Ježíše. Vnější podoba křtu vodou pochází ze židovství, kde se praktikoval křest proselytů, v němž pohané obrácení k víře v Hospodina společně se svou rodinou rituálně opouštěli starý život a stávali se novými lidmi, příslušníky Božího lidu.  Nový zákon mluví o Janu Křtiteli, který vodou křtil židovské kajícníky na znamení návratu k Hospodinu, do obecenství lidu, který očekává příchod Mesiáše (Mt 3 par). Pán Ježíš křest vodou spojil se svým jménem a křížem a proměnil tak jeho obsah: Křest „ve jméno Otce, Syna a Ducha svatého“ (Mt 28,19) představuje víru v Kristovo evangelium (Mk 16,16); obrácení z hříchu k Bohu a očištěné svědomí (Sk 2,38; 1Pt 3,21); počátek života podle Kristových naučení (Mt 28,19-20); Boží smlouvu s námi, totiž naroubování na Krista v jeho smrti a vzkříšení (Ko 2,11-12, Ř 6,3nn) a tak zapojení do obecenství Kristova Těla a lidu Abrahamova; to vše mocí Ducha svatého (1K 12,13; Ga 3,26-29; Mt 3,11). Křest je Kristovým ustanovením a povoláním, které poslušně následujeme, a Božím vyznáním a dílem, které vírou přijímáme. Je vnějším vyjádřením vnitřního díla Ducha svatého. Je darem a závazkem. Novozákonní řecké slovo „křtít“ (baptizein) znamená „ponořit“ nebo „omývat“; církev křest praktikovala ponořením, politím i pokropením.

KŘEST DÍTĚTE

K  lidu Boží smlouvy neodmyslitelně patří i děti věřících rodičů (1K 7,14; Gn 17,7): také jim platí zaslíbení evangelia (Lk 18,15-16; Sk 2,38-39), stejně jako závazky víry a poslušnosti (Ef 6,4). Proto zakladatelé Církve bratrské přejali starokřesťanskou a reformační tradici sloužit křtem i nemluvňatům a malým dětem, pokud si to věřící rodiče přejí. Obvyklým způsobem křtu dítěte je pokropení či polití. V Církvi bratrské zpravidla křtíme dětí plnoprávných členů sboru. O křest je nutno včas požádat, koná se obvykle při shromáždění se slavením večeře Páně. O vykonání křtu rozhoduje staršovstvo sboru na zákadě doporučení kazatele anebo na základě rozhovoru s těmi, kdo o křest žádají. Křtu předchází rozhovor s kazatelem, pastoračním asistentem či asistentkou anebo starším sboru.

KŘEST DOSPĚLÉHO

O křest je nutno včas požádat, koná se obvykle při shromáždění se slavením večeře Páně. ​Křtu předchází rozhovor se staršovstvem sboru a křestní příprava (6 setkání). Protože věříme, že křtem se člověk stává samozřejmě nedílnou součástí Kristova těla, tj, církve, křest ústí obvykle do plnoprávného členství v Církvi bratrské. S aktem křtu souvisí vyznání víry v  odpovědích na křestní otázky. Zde je příklad:

Milý bratře/sestro,
vyjádřil(a) jsi přání přijmout podle ustanovení Pána Ježíše křest. Ptám se tě tedy:
Věříš, že Bůh stvořil tento svět a je tvým Otcem? Věříš, že i pro tebe Kristus zemřel a vstal z mrtvých, aby tě očistil od hříchů a byl tvým Pánem a Spasitelem? A věříš, že Bůh i tobě daroval svého Ducha, abys žil nyní ve společenství církve a na věčnosti v Boží blízkosti? Je-li tomu tak, pak odpověz: Věřím a vyznávám.

Zříkáš se tedy života bez Boha a pod vládou hříchu a zlého? A věříš, že tě Bůh v Kristu přijímá na milost a za svého? Je-li tomu tak, pak vyznej: Zříkám se zlého a odevzdávám se Pánu Ježíši. Přijímáš Boží slovo Písma svatého za jediné pravidlo života a víry a chceš podle něj Pána Ježíše následovat? Je-li tomu tak, odpověz: Ano.

Křest

Zde je voda. Co brání, abys byl(a) pokřtěn(a)?
Pane Ježíši Kriste, ty dodnes svým slovem povoláváš k víře, jak jsme toho svědky u XY, který(á) se k tobě hlásí. Prosíme, aby ses k jeho(její) víře přiznal. Potvrď mu(jí) znamením
křtu, že jej(ji) přijímáš za svého(svou). Amen.

Pán Ježíš vyslal své učedníky ke všem národům, aby je křtili a učili je zachovávat vše, co jim přikázal. Na základě tvého vyznání, tě křtím ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého. Ať Hospodin ti žehná a chrání tě. Ať Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a je ti milostiv. Ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem.