Jaroslav Kvasnička

Jan Kvasnička se narodil 22.4.1929 v Táboře Janovi a Lydii Kvasničkovým. Jeho maminkou byla dcera bratra kazatele Jana Kejře. Vyučil se na poště, kde pracoval jako poštovní pomocný dělník. Pak krátce studoval na kutnohorské biblické škole, studium však nedokončil. Neminula jej ani vojenská služba u PTP a ani spalující zápas s TBC v břišní dutině. Z nemoci Janu Kvasničkovi pomohl lék, který později určil délku zbývajícího života, protože mu zničil játra.
Oženil se s Karolínou Böhmovou v roce 1954 a nastoupil do služby při zaměstnání v neklidných padesátých letech v Chomutově, Jirkově a Mostu. Poté byl v roce 1956 povolán do Trhových Svin, kde sloužil rovněž jako laický pracovník budějovické stanice. Kazatelské místo s plným úvazkem měl až v Husinci od r. 1967. Po krátkém působení se s manželkou a čtyřmi dětmi přestěhoval do Březové u Sokolova, kde pracoval jako školník, a pak do Sokolova. Hledali s manželkou místo ve společenství věřících lidí.  Pán Bůh se nad rodinou smiloval, další roky mohl být součástí společenství Bratrské jednoty baptistů v Chebu. Jméno bratra Kvasničky je spojeno se zápasem o modlitebnu a existenci sboru baptistické církve v Sokolově. Nemoc si však už vybrala svůj čas. Jan Kvasnička zemřel v nedožitých padesáti třech letech v únoru 1982 po dlouhé nemoci.