Pavel Antonín František Zelinka

Kazatel Pavel A. F. Zelinka pocházel z předhoří Krkonoš. Narodil se v evangelické rodině luterského vyznání v Dolních Štěpanicích u Jilemnice 8. ledna 1867 jako pohrobek — otec padl v bitvě u Hradce Králové v červenci 1866. Vyrůstal v prostředí evangelických sborů v Křížlicích a v Černilově, kde na něho duchovně zvlášť působil luterský farář Karel Eduard Lany. Po absolvování vyšší hospodářské školy jako hospodářský adjunkt přišel v Červeném Kostelci do styku s bratřími českoskalického sboru Svobodné evangelické církve české, kde byl kazatelem Václav Vališ. Zde prožil znovuzrození, dospěl k jistotě spasení a byl zapálen touhou zvěstovat evangelium v pohanských zemích. V květnu 1885 byl přijat do sboru v České Skalici. Brzy začal sloužit Božím slovem ve shromážděních sboru a kazatel Vališ ho vřele doporučil dr. Clarkovi k přijetí do biblické školy v Praze. Byl přijat a prodělal celý dvouletý kurs. Po skončení školy na sklonku roku 1888 byl jako pomocník pražského kazatele určen pro kazatelskou stanici na Žižkově. Zde sloužil jeden rok a pak se usadil na dva roky v Libni. V roce 1891 byl poslán do filiálního sboru v Plzni, kde požehnaně působil tři roky. Odtud se v létě 1891 přestěhoval do Husince, kde postavil modlitebnu a začal evangelizační práci z počátku za velmi svízelných okolností. Jeho věrnosti v odvaze víry se zdařilo brzy zde vytvořit živé sborové středisko s celým vějířem kazatelských stanic, takže již po pěti letech od oficiálního ustavení sboru se mohla zde odbývat výroční konference církve (1901). Po třinácti letech působnosti v Husinci byl v roce 1907 zvolen na Smíchov a v dubnu t. r. se rozloučil s Husincem a přestěhoval se do sboru na Smíchově, kde pak sloužil obětavě s mnohým požehnáním plných 28 let. A odtud byl odvolán na věčnost 23. listopadu 1935.
Kazatel Pavel A. F. Zelinka byl pověřován celou řadou celocírkevních funkcí – byl členem Církevního výboru, od roku 1920 téměř nepřetržitě byl členem Rady Jednoty českobratrské a ve dvou obdobích jejím předsedou. Několikrát předsedal výročním konferencím. Byl častým referentem na konferencích a sjezdech mládeže a s jeho jménem je nerozlučně spojena Dětská ozdravovna v Miličíně a v Kařezu.